Jako člověk s dílnou bych si měl dokázat poradit s technickými nároky při odchytech. Požadavků za léta vzešlo dost, některé jsou skutečně mými objevy, o jiných bychom možná byli ve při. To je třeba příklad využití lyžařských hůlek pro sestavy k vypínání sítí. Sám první jsem použil už v konci minulého století poté, co jsem odešel od nepraktických stanových tyčí. Jsou ovšem kroužkovatelé, kteří nápad nesou též, kolik let nevím, ale přišli na něj zřejmě sami. Neberu jim to. Objev to je ovšem luxusní zejména v poslední době, kdy jsou tyčky lehké a přitom potřebně pevné. Jsou kónické k sestavování zasunutím, mají ocelové špičky k zabodnutí. Natřeny barvou na lehké kovy odstínu „Bažina“ jsou ihned k použití.
Jiným, i když starším vynálezem už opravdu vlastním je „Kverkova klička“, využívaná u sklopek k zajištění „vychytaného“ sklopného ramínka.
Pastičky jiných výrobců se sbalit sklopením dodnes neumí, jsou trvale „stanové“ a převážet se musí buď v nataženém a zašněrovaném stavu či neforemně jehlanovité. Sklopné ramínko je vskutku revoluční věc, i když výrobu komplikuje.
Nadpis slibuje (zatím) poslední vychytávku, pojďme k ní.
Jedná se o „Chytací keřík“ a přestože tento objev zavání Cimrmanem už výrazně, jsem přesvědčen, že v akci nezklame. Vyvedený byl opravdu rukodělně kdesi na východě, je stálezelený, nepromokavý, nemačkavý, s květináčem v podobě zátěže.
Nápad se narodil vyřazením tohoto letitého bytového doplňku, zachycením těsně nad popelnicí. Využití najde při letním chytání slavíků kolem náhorních plošin, kde pod hvězdami krom dráhy pro letadla nebývá nic. Než shánět navečer v širém okolí větve pro přiclonění zdroje produkce, chytací keřík problém smazává! Pro noční chytání je zvečera času obvykle dost, instalace pomůcky se vyplatí. Nabízí se samozřejmě možnost odvěsit na keřík alespoň jeden z reproduktorů.
Chytání na pláních bude vyzkoušeno už v čase příletu, v prvních momentech máje. Metoda stahování slavíků z noční oblohy se dosud při jarním tahu neosvědčila, pokusy musí pokračovat.
