Jedinečnosti v přírodě

Žádné komentáře u textu s názvem Jedinečnosti v přírodě

Vzal jsem si práci před dílnu, protože tak nádherný čas jsem nechtěl minout.

Je 13° ve stínu, jaro přichází! Najednou kolem mne putuje a „bezvětřím“ stoupá do výšky chumáč rostlinné vaty. Dívám se za ním, než zmizí nad střechami, a vím, co se stalo. Nad jezírkem jsem nechal jako vždy přes zimu několik doutníků. Ještě včera byly kompaktní. Vím to jistě, protože jsem tam byl kvůli veverkám. Strakapoud v zimě rozmlátil budku špačkům a obsadily ji veverky.

Nemám z nich radost vůbec, co nadělám.

Dnes v tom teple se první doutník v jakémsi mikrokráteru rozevřel a chmýří z výdutě startuje do světa.

Za normálních okolností se orobinec nikde neuchytí, obavy nemám. Fascinuje mne ale načasování cyklů, řeklo by se – obyčejný doutník…

Vzpomínám, jak je na rybnících cupovali zjara moudivláčci. Staví z nich stěny hnízd.

Snímek z VPZ od některého z účastníků vycházky

Kde je konec těch drobných stavitelů? Nápadně jich ubylo. A přitom dříve pro kroužkovatele platilo – chceš-li kroužkovací odečty, lákej do sítě moudivláčky! Kroužek měl snad každý druhý.

Tehdy na Červenském rybníku, když jsem chytával cvrčilky slavíkové po příletu, ozýval se na kose z vrby jeho tenký hlas pořád dokola. Bylo to jasné. Stačilo si stoupnout pod strom a chvíli pozorovat. Už letěl stavitel s chumáčem chmýří a už i hnízdo prozradil! Zůstanu s ním, než se do sklopek modráček chytí, vítám nádherné divadlo plné vitality a ptačí dovednosti. Slunce svítilo právě jak dnes. Pak ale vidím, že pták má kroužek a jdu si pro dalekohled. Kroužek je o mnoho delší, než máme my na moudivláčky. Je to jasné, bude ho třeba chytit. Na přehrávku to nebývá problém, dílo chviličky. Od hnízda zamířil přímo k síti a už je v kapse! Blátem čvachtám nedočkavě. Kroužek opravdu na nožce má a už se mu věnuji: OZANO ITALY V49733. Psal se rok 90 a z kartičky, když později přišla, zjistil jsem, krom jiného, místo kroužkování – Capo Lena, Albenga (Savona). Kroužkován byl na pobřeží v půlce listopadu jako jednoletý. Libonati Vittorio se jmenoval kolega na konci úsečky dlouhé 880 kilometrů po přímce.

A že si s těmi odečty nevymýšlím, že jich opravdu bývalo dost – ještě pár uvedu:

Z Červenského rybníka kontrolován v Zeiselmauer, Niederösterreich, Austria.

Další, chycený „o modráčkách“ na rybníku Kabát byl označen centrálou GDAŇSK KK01929 v Naklo, Stawy rybne Wystep, Bydgoszcz, Poland.

Jiný u Březiny na rybníku Žabakor a na Červenském kontrolovaný.

A ještě tento – označený na rybníku Novozámeckém u České Lípy a u nás kontrolovaný.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.