Před půlnocí
Dovolte mi, vážení dorazivší, abych přes veškerou tu informační smršť přidal ještě pár vět.
Rok, který vjíždí do nádraží, byl pro mne nádherný.
A kdyby to šlo, přál bych si takový i ten, který nahlíží do dveří: „Pojď dál a nezouvej se, přeci ti nebudu chystat bačkory. Na ty jsme pořád mladí. Dopřej mi, abych moh´ještě chytat a kroužkovat, a aby bylo co. Abychom spolu šli ruku v ruce každičkým dnem, který máš v diáři, spokojení“.
Tak, to je za mne.
A teď ještě pro vás: Přeji náladu i do všedních dní. Radost z poznávání a lačnost do hledání. A přeji zdraví.
Úspěšný rok, pokud možno a na blog choďte dál.
Pavel Kverek, znalec slavíků.
