NEJÚPORNĚJI seděla na snůšce tato mladá slavice. Na břiše v spodní části hnízdní nažiny vidíte rozsáhlou podlitinu, otlačenou s největší pravděpodobností od snůšky. Taková inkubace může opravdu bolet.
I tento moment usvědčuje slavíky z toho, jak obětavými rodiči při jediném hnízdění v roce jsou.
NEJSPOLEHLIVĚJŠÍMI ochránkyněmi (některých) slavičích hnízd jsou tyto odvážné léčivky.
Tady je ovšem vidíme už v čase, kdy dostaly „volno po službě“. Dokonce už na nich babí léto demonstruje svůj neoddiskutovatelný půvab.
NEJNEDOČKAVĚJŠÍM byl do dnešního dne podle kalendáře příletů tento slavičí mistr.
Posunul konečně přílety do 1. dekády dubna.
Pochází z lokality Dolce u Mnichova Hradiště.
Jiného roku byl jiný rekrodman zajímavý tím, že nohy měl pokryté zaschlými zelenými řasami. Kde je po cestě pořídil, těžko soudit.
Ještě bych možná mohl doplnit, že ona nedočkavost je samozřejmě nakažlivá. Chytnu ji pokaždé.
NEJROZERVANĚJI působí tato náladovka.
Na jedné straně až příznačný nepořádek zdejší krajiny – a na straně druhé zpěv samotného krále pěvectva!
