Do plánu, co ještě letos na slavičím blogu vyjde, bychom mohli přidat téma starého kostelního zámku v městě na Klenici. Na FB síti text vzbudil zájem.
A pokud chybí někomu slova barevnější, napíšu dnes o slavičím jaru v polské krajině.
Dva evropští hnědí slavíci mají sice poměrně úzký pruh společného území, který ovšem stojí za to. A přeci do prožitku maximálního ještě něco schází, což sotva uhodnete. Časování návratu.
Slavík tmavý se vrací na hnízdiště při soutoku Prosny a Warty později než slavík obecný. Dáno je to rozdílnými zimovišti, kdy první startuje z jihu Afriky a druhý se odráží k návratu nad rovníkem v Sahelu.
Rozdíl v příletu je kolem dekády a to je mírně na škodu, protože zatímco koncert rezavého mistra je v plném proudu, temnější příbuzný se sotva zabydluje.
A přeci se podaří kolem půlky máje zažít parádu, kdy touhy ptáků v blížícím se navečeru bouří a my slyšíme sobě nedaleko repertoáry oba. Váhavý, v pomlkách výrazně členěný zpěv slavíka tmavého s řadou tvrdých až rachtavých tónů a k porovnání s ním sloky svižné, měkčí, melodičtější, některé i obzvláště dlouhé, jako by pták nechtěl hlasem poklesnout. Oba repertoáry jsou slyšitelné na velkou vzdálenost a tak se stává, že setmělou říční nivou neběží jen vodní proud, ale souběžně druhý, z navazujících písní slavičích zpěváků.
Je zajímavé, že lidé vědí o přítomnosti slavíka, ale že by hledali v koncertech víc, co je pro překryvnou zónu jedinečným, to nikoli.
Rybáři, s kterými jsem po březích během let rozmlouval, jsou uvyklí krásným tónům, přeci jen však víc je zajímá udice. Bobří hráze s nadrženou vodou lákají ryby k usazení a to je pro lov to pravé. Pozoruhodné je, že se s ničím moc nepárají, často v zelené trávě hoří i oheň. Slavíci si za léta symbiózy se všemi nastavili zčásti svůj jídelníček, protože na cestách mezi chytacími místy i na chodníčcích bobrů je hmyzu spousta a hlavně nekrytého. Bělavé kapičky ptačího trusu o tom spolehlivě vypovídají.
Řeky bývají v tom čase ještě někdy vzedmuté a zejména slavíci tmaví, hnízdící v inundačním území čekají, až se stav zklidní.
Slavík obecný volí pro hnízda vyšší partie, často i křoviny přilehlých svahů. A přestože nároky na hnízdiště jsou odlišné, přeci se druhy za určitých okolností kříží. A tady bychom mohli exkurz ukončit, protože mezidruhové křížení příbuzných slavíků, ke kterému jsme od líčení atmosféry příletů dnes došli, je tématem v krátkosti neuchopitelným.
Snad dlužno říci, že možností zažít tuto atmosféru mne už v prvním roce pobytu (2008) potkalo něco, o čem jsem v začátku století neměl ponětí. Na snímku jsem splývající, chytající.
Foto 2x: Rebecca A Cramer
Ano, i v Česku lze za výjimečných konstelací zjistit smíšené hnízdění slavíků.
S kolegy na Jaroměřsku jsme před řadou let opravdu stanuli nad první zdokumentovanou snůškou smíšeného páru.
Nutno ovšem dodat, že slavík tmavý je v našich podmínkách stále velmi vzácným, pravidelně zde nehnízdí. Jedná se tak spíše o náhody a navazující ornitologický svátek.
