Druhý prázdninový měsíc je ve znamení malátnosti z nevyspání. Jako někteří jiní i já jsem propadl nočním odchytům.
Zatímco někteří chytají lelky, jiní rákosníky, křepelky či chřástaly, já chytám slavíky. A nejsem sám. Vznikla jakási skupinka lidí s přehrávači a chutí ponocovat. A výsledky na sebe nedaly dlouho čekat. V severních Čechách byl odchycen slavík tmavý se švédským kroužkem a to bude po výměně dat mezi centrálami opravdu zajímavé.
Slavíci – obecný i tmavý se chytají v zajímavých počtech, letos jich bude v databázi tolik jak nikdy předtím.
Je to zajímavé chytání a člověk se může mnoho naučit. Patřím k těm, kteří používají sloučenou přehrávku obou slavičích zpěvů tzv. mix. Zajímavostí je, že dovede přilákat i ptáky jiné, dnes na Studénce třeba tohoto staršího rákosníka velkého.
Chytají se ale i cvrčilky, rákosníci ostatní, pěnice, drozdi. A za rozednění třeba i tato mladá linduška lesní.
Čas někdy za půlnocí až do rozednění je využit k natažení sítí, usazení zdroje hlasu a vyčkávání. Ptáci se chytají především na rozhraní noci a dne.
Problémem v sítích bývají netopýři, obtížně se vyplétají a navíc koušou. I ti jsou nejaktivnější před rozedněním.
Ukazuje se, že úspěch závisí na řadě faktorů. Na počasí, datu ve vztahu k průběhu tahu, místu. Co další a jak výrazně ovlivňuje přítomnost ptáků ve vzduchu je předmětem dalšího zkoumání.
Vývoj jde v Česku velmi rychle dopředu.
