Z vody do vody

Žádné komentáře u textu s názvem Z vody do vody
Je po desáté, slunce nešetří nikoho, stojím na břehu rybníka, kde jsem se jako mladý málem utopil.
Včera večer při chytání jsem tu utopil přehrávač. Noc za nic nestála, kvůli hloupé chybě jsem se chtěl poslat do kouta klečet. Jenže, kdo by za mne spal?
Volal jsem Martinovi ještě večer ze břehu, co mám dělat. Všechno jsem splnil a neuvěřitelná věc, vyfénovaný, přes noc vysoušený přístroj po snídani naskočil! To není možné, vždyť tam spadl ke všemu zapnutý!
A teď je druhý den zmíněných deset hodin, slavík tu je jen mladý, do vody chci upadnout já. Hladina není už úplně z průhledných, ale prospěje. Snad mi oděv nikdo u olše nesebere. Dřív tu býval klid, teď jsem si sem poslal lidi po naučné stezce.
Mám tu rozlehlost rybníka rád. Odplaval jsem ze stínu pobřežních stromů, dívám se na žluvy, jak se už připravují.
Koupu se tu od té chvíle poprvé.
Telefon zvoní – jak že to dopadlo. Mám slova chvály úplně na všechno!
Pak volám Kubovi, že dnes bychom mohli odloženou účast na odchytech zvládnout. Stavuji se na oběd v Satelitu, jako vždy skvěle a mířím za březenský hřbitov. Tady jsme na jaře kroužkovali slavíka, dnes se tu na druhou odpolední sejdeme a zjistíme, co v místě zbylo. Jakub je z týmu, který pořádá skvělé ornitologické kurzy v Orlickém Záhoří a chtěl vidět chytat do sklopek.
Slavík se neozval, jedeme jinam.
Zastavujeme na hrázi krásného rybníčku a vykládám, co třeba dělat. Jak odchyt pelichajících slavíků začít. Aby host věděl úplně od začátku. Sluch má lepší, než já a tak už hlásí odezvu. Už ji slyším taky, až mám strach, jestli jsem to s produkcí „nepřepálil“. Naštěstí ne. Předvádím koncert – styl, který letos ověřuji a snad už ani neladím. Není co, protože slavík v pastičce v momentě skáče! Je nádherný a já komentuji.
Jiný pod hrází není, mizíme pod Březno do zatáčky.
Tady volají dva. Chystám akci málem u jeho nohou, aby z pole viděl. A už hlásí sklopku překlopenou! Jdeme k autu a já vidím nad Chlumem černo. Tak tohle si pořádně vypijeme! Utíká pro přehrávač i sklopku ponechanou v pokračujícím odchytu a má na to tři až dvě vteřiny. Skáče ke mně do auta ještě docela nepromoklý, déšť je však sytý, teplý, ze silnice černé zatáčky vzlíná pára. Taky jsem v mezičase pár kapek pobral, mám to dnes tak nějak z vody do vody.
Bouřky (hned asi tři) to napálily do Ještědu v dálce, my jsme se mohli rozloučit. A každý v dešti, po cestě dostiženém, odjíždět domů.
Nádherné zachytání.
Je dobré, že druhým chyceným byla samička. Chci, aby metoda platila pro pohlaví obě. Snad to tak bude.
Jen mladí ptáci, na ty je potřeba síť. A trochu víc času.
Toto ještě slavík není…
…ale tady už je.
A tady místo našeho odpoledního setkání.
Rýdovák samečka. Když peří dorůstá, působí stupňovitě. Připomíná tak trochu sýkořici.
Tady je samičí. Ona z místa odletí později.
On do týdne, ona v srpnu.
Ona je nejspíše nedávno hnízdící loňské mládě (2K), on starší (+2K).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.