(To zas nám sem přiletí reklamy, už to vidím!)
Pojďme k tématu..
Ano, ty už zanedlouho rozhýbou slavíky v zimovišti. A ptáci poslechnou, jak poslechli ti starší před rokem a jak měli i ti dávno před nimi. Nehledejme v tom žádné velké zázraky, ten diktát je jasný.
Použijme úvodní informaci k tomu, abychom si řekli důležité – k slavíkům v tom jejich roce přichází změna. Jedna z důležitých. Jsou stěhovaví, pobytem na jihu a musí domů rozmnožit se.
Hned toho využiji a připomenu, na co se lidé často ptají – kde jsou ti ptáci vlastně doma? Jasně že v našich kopřivách! K nim letí v naději, že jim zas ochrání hnízda, ale pozor! Napadá mne u bílých čápů, jak tam pak odpovědět, když se už dneska ví, že někteří se nevrací do Evropy a třetím rokem života hnízdí klidně po Africe. Tak tam to bude složité. A na tom vidíte, jak nesnadno v přírodě stanout nejchytřejším!
Slavíci spěchají na jaře víc, než na podzim pryč. Zase ty hormony! Rozmnožovací ústrojí sílí a chystá bouři, dobře ví proč. Jakmile samečkové obsadí revíry a rozkoukají se (chviličku mají, samičky domů nespěchají), začnou zpívat. A pak už v tom budem i my. Začal pro nás nedlouhý Slavičí rok Česka!
Naštěstí tam vůbec ještě nejsme, připravme se ale.
A vy, co si za králem pěvců vyrazíte a budete se chtít podělit, dejte vědět. Sem, nebo ke mně. Kdo bude potřebovat radu, udělejte to samé. Nemějte pocit, že zdržujete. Mnozí tím začínáte v telefonu a já musím ujišťovat, že to tak u mne nechodí. Jsem tu pro ně, pro krajinu i pro vás. Koleje vedlejší na tomto nádraží nehledejte. Ty naše jsou báječně oblýskané.
A tento obrázek, který mám z bousovské zahrádky po rodičích, ten může platit už zanedlouho.