K dispozici mám v archívu dost článků, pozastavujících se nad neustálým chytáním a zabíjením ptactva pro kulinářské účely na obou tahových cestách. Na jaře i na podzim.
…Starý muž hrál na harmoniku zadumanou píseň a pěnkava na okně v kleci mu přizvukovala. Na plotně se vařil sváteční oběd. Hlavním chodem bylo jídlo skládající se z uzené šunky, cibule, plátků rajčat, česneku, francouzské hořčice, trochy másla, vína, koření a dvanácti drobných zpěvných ptáků.
Ano, takhle končí svojí cestu ještě i v tomto století nejeden z miliónů tažných ptáků, který byl v nesprávnou chvíli na nesprávném místě. A naletěl.
Zdálo by se, že jestliže se zpěvné ptactvo loví již několik století, není vlastně důvod, proč by měly tyto zavedené způsoby najednou přestat. Důvodů je samozřejmě hned několik. Především je to neetické, vylepšují se chytací metody, takže úlovků (ano, tady lze to slovo odůvodněně použít, nikoli v ornitologii) přibývá. Dochází k oslabení mnohých hnízdních populací, táhnoucích v rámci scénáře kritickým místem, zabíjejí se druhy i velmi vzácné.
Mnoho ptáků je rovněž postříleno či jen zmrzačeno a dobito poté. Nejde vždy jen o „maso na talíř“ či „jatérka do plechovky“, mnohdy jde jen o jakýsi požitek z lovu, kdy terč poté končí v nezájmu.
A traduje se i zvrácenost opravdu veliká, kdy v titěrné plechovce nabízeny bývají slavičí jazýčky. Jak kdysi vylíčil kolega, který se na jihu poblíž nachomýtl, nešlo prý o jazyky slavíků, když patrny na cípech byly pigmentační skvrny mláďat. Ptáci tedy pocházeli z podzimní cesty a takové skvrny patří zejména rákosníkům. Může snad někoho potěšit, že běží o podvod?
V některých oblastech řádění utichlo či bylo oslabeno aplikací zákonů na ochranu přírody, jinde vybujelo. Pro slavíky obecné, táhnoucí od jihozápadu či jihu do našich hnízdišť se situace vylepšila. A návraty na Mladoboleslavsko jsou každoročně podle kroužků opravdu radostné. Daleko horší je situace u slavíků tmavých, směřujících s podzimem k Bosporské úžině a dál k deltě Nilu. Tam na ně čeká opravdové peklo! Ostatně stačí si proběhnout internet či prohledat archiv ČSO.
Zdroj: Aktuálně.czFoto: BirdLife Kypr
Namítne někdo třeba, že svět má nyní starost více o lidi, kteří jsou v krizi a v pohybu a nějací ptáci, že jsou druhořadí. Nesouhlasím. Zejména starý kontinent je v tak výrazném růstu růstu a na takové úrovni, že zaobírat se odpovědně životním prostředím, přírodu z toho nevyjímaje, je naprostou samozřejmostí a odráží vyspělost společnosti.
Evropská unie ve své byrokratičnosti útočí na Pomazánkové máslo s Rumem, aby však nastavila pravidla pro drozdy a kosy, aby se na jihu nazastřelovali, na to se ukazuje chabou. O to víc vyniká snažení různých organizací přírodě opravdu pomáhat. Pomáhejme i my.
