Odpočí(tá)vání s blogem – díl 28.

Žádné komentáře u textu s názvem Odpočí(tá)vání s blogem – díl 28.
Výprava za bahňáky v letech 80.
Je čas prázdnin. V okolních křovinách je živo, nás ale zajímá bahnitá výspa po obou březích Spyšovského potoka, který se rok od roku stále víc zařezává do hladiny Červenského rybníka. Přináší ornici splavenou z čerstvě vytrhaných sadů slivoní na svazích, střídá je kukuřice.
Na slova o Šlejferně nezbyde čas, míříme na most přes kanál. Odtud je výhled na výspu dostačující. Přesto sám scházím k okraji kosy a fotím pro vás místo s volavkou a čápem. Oba mají příjmení po bílé barvě. Už mne ale vidí a odletí. K chytání je nepotřebujeme.
Do večera je čas, v úzké zátoce je vypnuta hrubší německá síť, po bahnech rozmístěny pletivové vrše s naváděcími plůtky.
Od vzdálené hráze v sousedství splavu se ozývají první hlasy bahňáků. Z cestovní výšky zahlédli hladinu a tuší při březích možnost usednutí. Otáčejí se nad rybníkem a letí k jeho přítokové části. Tam na ně čekáme. A z druhé strany přes rybník sem přilétají čejky. Hlavně za koupelí. Necháme je pousedat, chvíli počkáme a půjdeme na první kontrolu. Vykládám mezi tím o těch, co přilétli od hráze. Jsou jiní, jiných siluet. A jsou menší. I o ně stojíme, vrše si jistě poradí.
První kontrola není valná, ale čejky se nachytaly. Jsou to letošní mláďata, už ale samostatná. A kdoví odkud.
A hned si ukážeme, jak kroužek zvolna obepíná běhák. Je na něm název centrály, typové písmeno a jedinečná kombinace čísel. A pak už ji poušíme za ostatními k hejnu, které jen popolétlo a má zájem v koupání pokračovat. Může v druhé části výspy, kde se nechytá.
Pár se jich nachytalo, ale jinak nic. Beru si slovo a mluvím o chytání bahňáků. O jejich podzimním tahu, který je silnější a pomalejší, ptáci se déle zdrží. Vyprávím o bouřích, jak se za nich bahňáci chovají, jak umí vytušit a jak skvělí letci to jsou. Jak je lze poslouchat doma u kafe za jasných nocí pod hvězdami. Jak velmi krásnými vládnou mnozí z nich hlasy. O jejich orientaci na dalekých cestách. A taky o tom, kolik jich na jihu zahyne lovem. Převážně nelegálním.
Z rákosí se ozývají první chřástali, přichází večer a já vás upozorňuji na síť v zátoce a nabádám k ztišení. V tom čase do mělkých lagun přilétají za nočním nasycením kachny, především čírky. A když už čírky, pak ty nádherně droboučké Anas crecca. Vezměte si do ruky určovací klíče a můžete začít hledat. Pokud se ptáci druhý den nachytají, budete listovat dost nervózně. Nic vám k nim totiž neřeknu.
Šeří se a síť zvláštně zašustila. Vy ne, ale já vím, co se děje. První čírka je v síti. Plížím se k hraně rákosi a je to tak! Kachny se do té sítě nezamotávají, třicítky oka jim dovolí pohyb. Ale kapsa drží. Tak takhle vypadá.
Kroužek se na noze musí tvarovat do elipsy – ovalizovat, protože kachny mají nohy jiné, než třeba čápi či slavíci.
Setmělo se a my se na mostě ubytujeme. Teď už kontroly budou v intervalech, ptáci se nechytají. Bahňáci nepřistanou a kachny sem doplouvají po vodě a drží se v zátokách. Nad ránem to ale může přijít.
Měníme zkušenosti z životem i ornitologií, jde tak trochu i o společenskou událost. Někteří usínají.
Na sklonku noci provádím kontrolu, zařízení jsou prázdná, ale nevzdáme to. A pak už po ránu všechno běží, jak to tu znám. Ptáci přibývají i v pytlích na okroužkování.
Připravte si chytré knihy a můžete začít. Tady máte výběr z rána a v jednom případě se nebojte ani pozvednout obočí. Tak do toho!
Pisíka napovím, ten by byl snadný.
Je to asi jeden z těch, co prve přilétli těsně nad hladinou od splavu.
A tady jsou druhy další..
A tady dejte pozor! (I když pozor jste měli dát už před tím, to asi víte).
Tak to je z focení všechno a vy se s tím popasujte. Máte čas do Silvestra.
Zítra po ránu zajdeme do archivu za výsledky kroužkování. Tím dneska výpravu končím.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.