Předtím, než za týden v Kostelci nad Černými lesy přednesu podobně laděný referát bych se zde zamyslel nad jednou pozoruhodností.
Noční odchyty slavíků jak u Žehuňského rybníku tak poté v dolnobousovském soukromém Slavičím háji zastihly protahující ptáky v zajímavém stavu ve vztahu k parazitaci klíštětem obecným (Ixodes ricinus).
Ptáci jsou hostiteli vývojových stádií tohoto klíštěte (larev a nymf). Protože zejména na druhé odchytové lokalitě byli chytáni i slavíci tmaví, byla možnost při odebírání parazitů a ošetření míst dezinfekcí vyhodnotit početnost i mezidruhově.
V čase letního průtahu již v naší oblasti výskyt klíšťat ustupoval, byl nevýrazný. Tak vypadali i slavíci obecní, odchytem kontrolovaní. Jinak tomu ovšem bylo u slavíků tmavých, kteří nesli klíšťat početně.
O čem to vypovídá?
Slavíci tmaví k nám přilétají z jiných prostředí a jiných zeměpisných poloh. Jejich tah nad Evropou je poměrně rychlý, předpokládejme tedy, že k napadení parazity došlo převážně na hnízdišti či v místě narození. Vypadá to tedy, že v severní či severozápadní Evropě byla situace s výskytem parazitů v tom čase odlišná té naší.
Slavík tmavý ze Slavičího háje po odstranění klíšťat z partií kolem zobáku a očních víček.
Ukazuje se, že odchyty pro kroužkování mohou zacílit i na zajímavosti jiné, než je pouhé nasazování kroužků.
Nejen ze severu si ptáci mohou přinést k nám klíšťata, ale i z jihu v čase jarního příletu.
Na snímku vzácné klíště Hyalomma marginatum, které skončilo v lihu pro odborné analýzy v Brně.
