Za podzimních navečerů

Musím to tady napsat. Bude to o věcech, které se dějí aktuálně.

Před chvílí jsem přijel od Boleslavi a už kolem Pirkova sanatoria to bylo. Snášel se večer a zpřed auta odlétaly rozpumpované červenky. Člověk by je snad porazil, kdybych nejezdil opatrně. Tak, a co tím chci vlastně sdělit.

Zlaté Jeseníky! Přes ně člověk pochopí události po republice v tom ptačím světě. A nejen těch navečerů a v závěsu nocí, ale i rán, dopolední, no a někdy i těch lenivějších odpolední, kdy ptáci nabírají dech někde poukrývaní. Listují mapou a taktizují.

Stačilo ráno před kovárnou.

Zas hlavně červenky, a když se přes kameru podíváte do Červenohorského sedla, je to tam obdobné.

Proč tam člověk jezdí? Pro odpovědi, které někdy docházejí až později (a některé zatím nedošly, čekám, až se mi rozsvítí).

Odlety tažných ptáků jsou neskutečné a spontánní, a pro mne i smutné, napsal jsem jednou někam obrat: „Za tažnými ptáky opadalo listí„. A to přijde!

I procházka kolem stavení během pozorování nabízí jinou kulisu. A nejen pro oči a uši, klidně i nos! Závany grilovaných mas postupně vystřídala vůně před upálením v troubě uhlídaných štrůdlů (my dáváme přednost hruškovým), komíny vydechují pokrájená těla stromů. A do toho ti ptáci! Člověk je vidí, jak letí k němu a už se zase vzdalují. Natrvalo. Ale za nimi další, křídla doslova proudí, jakoby k jihu z nich mířila řeka. Už v starém slabikáři jsem byl fascinován těmi obrázky a povím na rovinu – i proto mne český jazyk tehdy zaujal a dodnes se jím s velikou chutí toulám. Takovéto drobnosti, které výsledkem znamenají moc (myšleno nepoliticky, když máme ty volby). Kolik ptačímu odlétání věnovali příměrů básníci! Malíři, jak se za nimi na plátnech ohlíželi! No a ornitologové – tahle sorta přírodě blízkých lidí, ti nejvíc počítají a kmitají tužkami nad svými bločky. Fotí a namlouvají (do záznamníků).

Nevěnuji se tady bohužel rozměrným křídlům, protože jim moc nerozumím, nejsem na ně odborníkem. Oblíbil jsem si pěvce, jistě i kvůli slavíkům.

Dnes jsem objevil, a budete-li tápat jakou to má souvislost s tématem – má, starý vojenský zápisník ve své badatelně v přízemí. Je v něm jak neutíkala vojna a spousta jiného, i krásných kreseb propiskou, nebyl jsem v tom špatný i ve směru k souputníkům, kreslením pro jejich dopisy jsem se mírně přiživoval (některým jsem je i psal, dnes už to je jedno, ale stydím se trošku. Fotku vždy ale posílali vlastní!). Ten zápisník zpola sežrali mouční červi hladem, když poutíkali (divím se, že z toho nebyli zelení). Co jsem tam však našel? V roce 80 výstřižek z Akce Balt! Síť s nachytanými ptáky. To jsem ani nevěděl, že v tom čase už tak! Zkusím to sem později překopírovat, možná že někdo z kolegů/kolegyň (abych to genderově vyvážil) pozná zdroj, odkud to mohlo být, já to neznám. Je to už dlouho. (Přiclonil jsem radši protilehlou stranu ve vašem zájmu).

V čase, kdy nahlédnutí zimy naštěstí (pro ptáky) zase už oslabuje, rozbíhá se další etapa odletů a průtahů. I příletů do naší zimy. Jako ta červenka v předchozím vstupu, co u naší kovárny přezimovala a po dvou letech na hnízdišti o sklo přišla o život. Kdo byste chtěl, podívejte se podle souřadnic, jak nádherné místo si k hnízdění vybrala. Mapa vás přesvědčí. A myslím, že loni tam byla taky. Než naletěla.

Chci, aby to tady zaznělo. Obrovské množství křídel zastaví skleněné tabulky, jež ptáci nemohou uvidět. I Slavík z dubového lesa se o podobnou přizabil, však si to nalistujte.

Akce ČSO, která se snaží ze všech sil držet ptačí křídla při životě, zrádnost skel eliminuje. Potiskem i monitorováním. A je spousta pro mne nádherných lidí, kteří tam pomáhají. Takovým tady na slavičím blogu za všechna spěchající křídla přežitá moc děkuji.

Hezký podzim na cestách, přátelé. Musím už rychle přichystat projekci na besedu v Podještědí, kdo to máte blíž, Do Českého Dubu přijďte. Bude to rozechvívající. Uvidíte, čeho lze slovy a obrázky dosáhnout.

Z Kněžmostu Pavel Kverek