Musím se pochválit, jak jsem vymyslel slovo v uvozovkách. Ony totiž obě dámy jsou každá z jiného Bousova. Jedna z Dolního, druhá z Horního.
Vím, že si to tu dříve či později přečtou, budu se snažit být trefný.
Region na Klenici se zmohl na pěkné společenstvo přírodě blízkých a ostatních, přírodě se přibližujících lidí.
Na besedu do bývalé fary přišlo hodně dětí – zvídavých posluchačů. Věřte, mohu srovnávat, nejen přednášky ale i odbesedoval jsem toho dost za ty roky a samozřejmě též pro děti.
Dnešní setkání hodnotím vysoko. Výborná atmosféra a obě vedoucí mají dle mého před sebou sice hodně práce a zodpovědnosti, ale i radosti. To lze zjistit snadno a brzy dnes během setkání jsem to vyčetl i ve farním podkroví. Dokonce jsem dostal po skončení jistou materiální pozornost v celofánu a v polyethylenové flašce výslužkou, ale to bych nežádal. Jen si při tom spíš vzpomenu na jisté uskupení v Boleslavi, ani je tady nebudu jmenovat – divili byste se, které, když jsem je upozornil na honorář dvě stovky na pohonné hmoty (abych je vlastně tak nějak ještě nedotoval), nejdřív zaskočeni se jistý čas radili a pak mi odpověděli, že si to nemohou dovolit a že to ještě s nikým(!) takhle nezažili. Že je to tedy překvapilo. Že oni táborničí taky zadarmo (teď volný výklad) a že o takovou besedu tedy nestojí. No nazdar! Dodávám já. Takže, když to člověk porovná – „lidi jsou různé“, jak zavolal jednou pán k nám do rádia do vysílání. Jó, to byly časy!
Když mám titulek jaký mám a ještě jsem si ho pochválil, nemohu zase tématem odbloudit jinam.
Tak tedy dámy – vzkazuji:
Začaly jste se schůzkami tehdy dobře, zájem vpodvečer dnes z hlediště výrazný, vydržte!
Vyjednejte dětem z kroužku na jaro účast na Noci slavíků v Slavičím háji a už teď se spolu se mnou přimlouvejte, ať se nám mistři vrátí. Teď letí někde nad dunami, ve směru k Sahelu, samozřejmě.
Když člověk vidí vaše snažení i zaujetí, samotnému mi to pomáhá. Jsem totiž k těmto věcem vnímavý. Abych vám oplatil, daruji do dětské knihovničky Slavíka z dubového lesa. Brzy už, před koncem měsíce, ho budeme mít vyrovnaného doma v komínkách. Jak ošacení na vojně.
S uváděním začneme v Bousově, dám na blogu vědět.
Nemusíme si vzájemně děkovat, místo toho sem zavěšuji, že se těším na setkání o křtinách.
Váš čerstvě nedávný host: Pavel Kverek
