K přírodě odbíhání

2 komentáře u textu s názvem K přírodě odbíhání
Kdyby se našel ten, komu by snad konec roku přicházel udýchaný, hoďte se do stavu, jak to mám já.
A sotva se podívám od kafe z okna, mám důvod si vše osvěžit: „Pavle, to nebyl špatný nápad“.
Teploměr jásá kolem desítky, pakomáři operativně zrušili zimní klid a začali rej, nejdelším nocím ročním už se to taky krátí. Zažíhám na plotě třetí svíčku na svícnu. Na důkaz, že i já vím, co souběžného se s mým vyhlížením slunovratu děje. Budou Vánoce.
Loubím prolézá červenka. Má na noze kroužek z kraje listopadu, kdy naši zahradu našla. Jestli bude takhle, nikam neodletí. Přeju to počasí třeba i ledňáčkům, drží jistě revíry a rybaří ostošest.
Takhle jsem jim jednou věnoval pohlednici ke konci roku, kdy „ona s dětmi“ odlétá a „on“ zkusí přežít.
Potěšte se atmosférou, kterou jsem při brázdění archivem včera našel.
Zahradu naproti prohledává střízlík. I toho připomenu. Budu se teď snažit, aby blog byl obrázkovější.
Takhle vypadá jeden z těch našich zahradních – mimochodem – také jsme ho kontrolovali po týdnech pobytu.
Když vidím tu mlýnskou zahradu, zas a znovu se raduji na plné kolo. Ano, zvedejte obočí, bojovníci proti plevelům a zanedbanosti. Slavíci mne dávno vyučili! A i ten kout bousovské přírody – Slavičí háj – bude podle nich. Naleznou zastání.
Viděli jste třeba supersvižnou zemědělskou techniku v akci? Sklizeno vše. A na západ od nás? Ti s rozhledem už vědí, jak tam na tom příroda otevřené krajiny dneska doopravdy je. Ustupuje i slavík. Dočkáme se i tady? Myslím (obávám se), že brzy. Jsme tedy na vrcholu!
Životy máme krátké málem, jak v té přírodě.
V televizi běžel předevčírem dokument o lvici Elze. Ti manželé netušili, co přijde. Slavíci o blížícím se omezování také nic nevědí. Žijme tedy, dokud se nám srdce svobodně třepou! Vždyť už zítra, zítra se třeba budeme muset bát, anebo rvát. Víc v moji terapii přírodou není. Je-li vám dneska pěkně po těle i mysli – využijte toho. A jestli nemáte pod okny to co já a chtěli byste při tom být, pusťte ten obrázek na sebe ještě jednou. Anebo se tu večer zlehýnka projděte, myslím, že vyletí už lovit naši netopýři, ježci ze svých nedávno navršených hromádek listí taky asi vyrazí po žížalách. Toť očekávatelný konec roku 2014! Kde jsou slibované arktické dny?
Srnčí pár naproti ještě je. Myslím tedy, že jsem střízliv.

2 odpovědi na “K přírodě odbíhání”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.