Ohlednutí druhé

Žádné komentáře u textu s názvem Ohlednutí druhé
Když přechází říjen v listopad a hory si ještě drží podzim, chytání je plné naděje.
V tu dobu totiž mohou sedlem protahovat veliké vzácnosti, hlavně od Pobaltí. Sibiřané. Pěkných pár druhů se tu už povedlo chytit, zejména vzácných budníčků, proč by se nemohl objevit třeba slavík kaliopa. Překvapený bych nebyl, když jej mají už jinde po Evropě.
Jeden člen jedné předchozí směny byl jedné noci svědkem, jak jedna síť ani opakovaně nechytla táhnoucího zedníčka skalního. Chytačem je znalým, není mu důvod nevěřit. Přestože máme z boudy výhled ke světlu, řada ptáků proletí bez záznamu. Hlavně za hvězdné noci. Je-li člověk venku, pomohou hlasy z oblohy. Těch bývá dost a díky nim jsem nepřehlédl po půlnoci lesem táhnoucího ledňáčka!
Za mé návštěvy však táhly hlavně sluky. To nikde člověk nevidí a divadlo to je nezapomenutelné. Způsob letu, typická figura, velká hranatá hlava, bílý lem vějíře. Cestují tiše, elegantně.
A pak táhnou kalousi. To je taky něco! Dám jednu fotku, kdo je nezná, aby se pobavil. Za noc jsme jich okroužkovali deset.
Přijdou mi legrační, louskají zobákem a nejkrásnější je, pouštět je do noci. Hebký tichý odlet a pak už jen stejně tichý les.
Snažím se být venku, i když ptáci zrovna netáhnou. Nemám hory zažité, a žasnu nad vším. Vidím příletovou cestu, vlnící a zvedající se od říčky Bělé kdesi v Jeseníku. Tam ptáci nastupují k výškovému přeletu. Plíží se sjezdovkou k hraně sedla vmáčknuti do trav a jakmile přeletí, zvolna už bez námahy splouvají k Šumperku. Nejlíp je to vidět ve dne, kdy hlavně po ránu tah pokračuje už v barvách, s jiným voláním. Jikavci, hýlové, pěnkavy, konopky, stehlíci, křivky, čečetky, zvonci, zvonohlíci – jak v Knize o Jizerských horách. Nádherně vypsané Mílou Nevrlým v kapitole o čihařství.
Já, člověk z nížiny, ani nechodím spát, protože bych stejně neusnul. Jen k odpoledni přelet slábne. Dotahují králíčci, uhelníčci, parukářky, koňadry s modřinkami, šoupálci, lindušky a taky špačci. Ti ovšem i v noci a to jsem donedávna vůbec netušil.
Když člověk přijede dřív k podzimu, troubí kolem jeleni.
Pak to všechno zapadne, přijedou lyžaři a prožijí to tady jinak. Nádherný kout, nádherný, plný energie. A poslední dobou už i vzpomínek.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

css.php