Už tu byla řeč o hnízdištích zničených, zaniklých. Ta přežívající ale vývojem též procházejí.
Některé zákroky slavíky z místa na krátký čas vyženou, jiné prospívají.
Na obrázku je hnízdiště v březnu a to samé nyní v konci roku. Protože jde o hnízdní lokalitu sledovanou výzkumem, nabízí se zajímavý námět k zamyšlení.
Vpravo, kam není vidět, je ještě nově vzniklé hnízdiště v trnkách. Mohly zde tedy hnízdit 2 páry. Je ale pravděpodobnější, že v místě, jež zachycují momentky, pobýval mladší slavík, z nějakého důvodu neúspěšný. A ten pro nás bude následně zajímavý. Chycen byl totiž později jinde pelichající.
Zmlazování části prostředí periodickým průklestem pod elektrovody je pro budoucnost hnízdišť vítané. Zde ovšem mohlo letní kácení způsobit ptačí reakci v podobě opuštění místa pro důležitý životní cyklus. Současně nutno vidět, že právě zarůstání svahů umožnilo usazení zpívajících samců dvou. Pokud se přechodně jedno z míst „oslabilo“, musel slabší (v tomto případě zjara nově přisídlený dvouletý) prostor vyklidit. Na druhou stranu – otázka volných nespárovaných samců, pohybujících se v blízkosti usazených slavičích párů, není dodnes výrazněji osvětlena.
Hnízdiště na obrázku se zákrokem vbrzku zkvalitní. Namísto temného křoví se objeví hustá – spíše neprostupná – svěží pařezovina, umožňující bezpečnou stavbu hnízd.
Na podobné mýtiny s postranním stromovým patrem, které je dávno vyčerpané a bez podrostu, reaguje druh pohotově. Není šťastnější věkové kombinace dřevin v regionu!
