19.9.2013
Hned na začátku této (v pořadí jednatřicáté) pauzy máme o zábavu postaráno. Dorazilo totiž hlášení o slavíku, zastiženém na Studénce u Bakova nad Jizerou. Kdo zalistujete archivem, najdete snadno chvíle velkého překvapení, kdy na kroužku pelichajícího slavíka nebyla vyraženo „Praha“, nýbrž „Ozzano“. Tak si to zatím připomeňte a zítra se zamyslíme v prvních několika postřezích.
Jen ještě zmíním, že výsledek to je pěkný a je jednou z variant, kterou jsem si přál. Jasně, není z jihu, to bych chtěl už asi příliš. Je ze severu, ale nádherného! Na lyže to tam bývá. „Alpine area“. A ve dvou třetinách obrovského jezera už vidět Švýcarsko! Mnozí kroužkovatelé strnadů rákosních a pěvušek už vědí. Jasně – do skal zakousnutá, příkře z nich padající a příhodnou rýhou ptačí cestu nabízející – přeshraniční řeka Ticino. Se stejným regionem v dálce na severním břehu.
Rozvineme tady v několika vstupech pugét teorií a protože jsem na tuhle chvíli co specialista čekal třicet let, jsem připraven. Rozebereme výsledek dopodrobna, uvidíte, co se s pár údaji dá provést. Ukážeme si, jak některé úvahy, pozastavené pro absenci indicií nových v čase nakročení k cíli, nečekaně pojednou zase už stojí na nohou a chtějí jít dál. A bude to zajímavé hned v „postoupení“ tomto. A tady ne o krok, ale o cesty poctivý kus! K cíli samému? Možná až tam! Jedná se totiž o tímto výzkumem kdysi pro slavíka objevenou motolici Collyriclum faba. Nezapomenutelnou spolupráci „s Brnem“ a o studii, která z toho vznikla. A přijde-li snad Ivan L. na blog, nad posunem si zamne ruce. Jeho teorie totiž „dostala dnes na triko – co píšu? – dostala dnes razítko“! Slavík byl k mému nezměrnému štěstí okroužkován v jednom z podezíraných hlubokých horských údolí, kde se jemu podobní na podobném jarním průletu – spíše pobytu (půjde totiž asi o poslední hledanou tahovou zastávku před finálním příletem na hnízdiště) endemicky se vyskytujícím parazitem nakazili. (To jsou zas strašné věty – uznávám, že moje texty překládat do angličtiny nejde).
Momentů nám hlášení odkrývá hromádku, třeba jen datum – naprosto úchvatné (ale já to pro dnešek opravdu utnu. Sejdeme se k tomu zítra).
