Lípy se chystají rozkvést a to je čas, kdy se mladí slavíci učí zacházet s křídly. Ještě jsou pospolu, ale dlouho trvat nebude a rodiny se rozpadnou.
Chytil se mi takový jeden, tak jsem ho vyfotil.
Nejspíš to bude samička. U mladých slavíků bylo zjištěno zajímavé doplňování drobného peří. Ještě ani všude nedorostlo peří kropenaté a už se na bocích formují řady peří finálního (šat prvního roku).
Levý koutek u zobáku má zkřivený od klíštěte. Ránu jsem vyčistil lihem a klíště do něj smočil.
…
Dlouhodobě podezírám slavičí staříky, že přilétají do míst se zpožděním a dnes mi to tak znovu vychází. Zkraje příletů tam u železničního náspu rozhodně nebyl a asi ani nehnízdí. Peří má zničené, tělo jak žebřiny. Co je mu platná vychytaná cestovní mapa, když síly už chybí. Je mi s takovými ale báječně. Dobře vědí, že poslední disciplínou je vážení v temném pytlíku a pak už ruku otvírám…
Růže galské mají zpoždění proti loňsku. A pořádné. Normálně by tam na ně bylo už pozdě a letos jsou teprve poupata. Tak se tam v týdnu vrátím. To si nechci nikdy nechat ujít stejně, jako když u Března zrají moruše. Mám taková setkání v čase léta a připadá mi, jako by se scházeli staří přátelé. Samozřejmě se těch milých obrázků i dotýkám.
Vnímáte vážení, jak to letí? Slavíci jdou z hnízd, voní bezinkové keře a slunce pálí.
Na hřišti vedle je fotbalový zápas. Od tribuny se ozývá úděsný řev fandy. Za nádražním domkem na grilu omastili kýtu. Od rána jsem nesvačil a tohle je tuze nepříjemné.
Přichází večer lipových stromů – tak ne, ještě den. Dojděte si natrhat bezu i těch lip, chyťte kus toho léta napotom. Uvidíte, co to s vámi udělá!
Nad vodou se loučí motýlice, vypadají fakt spokojeně. Stihly to.
Jsem rád, že se mi povedlo před rokem tohle místo zachránit. Pro dnešní mladé slavíky i pro ty motýlice. To je nádhera, ta jejich křídla! Vedle kopou penaltu. Gril provokací taky nemíní nechat – balím a jedu domů. Chtěl jsem si chytit kropenatého slavíka a povedlo se.
