A cenného slavíka!
Kolikrát jsem za ty roky natáh´sklopku na slavíka, nespočítám. Ale líčit jsem se je naučil, to ano. Dneska lítla k lesíku sojka, sedla na dub – a dál už nevím. Šel jsem k pastičce kontrolou a byla tam. Byl to lupič dosti starý, pěkně vybarvený a tak jsem si ho zvěčnil na ukazování lidem, než s kroužkem odletěl.
Jak si jsou ty modré podobné
A ještě jednu zajímavost jsem pořídil. Nejstaršího slavíka, výzkumem sledovaného. Je osmiletý a sedm let (bez 21 dnů) nosí kroužek. Přesně 2 534 dnů.
Zajímavost má však rozměr násobný, jde o přesídlení kroužkovaného (slabě létajícího) mláděte (z tří sourozenců). A co je nejmilejší. Je to výplod posledního možného hnízdění naproti domu, u kněžmostského mlýna. Pak místo zaniklo zničením podrostu. Definitivně. Usadil se u Dolních Stakor, v hájku.
A když už jsem u toho dnešního párhodinového chytání po cestě z práce, přibyl ještě jeden zajímavý zápis. Chycen byl sameček s dosud nejkratším křídlem (vyrovnaný rekord) 79 ½ mm. Dvouletý, drobný. Potvrzena tím odchytem byla současně nová lokalita, na kterou jsem si myslel již několik let. Nádherná, s kapkovitým rybníčkem a dokonce i lekníny. Opečovávaná, s cestou a čistě vysečeným pobřežím. A s výhledem na Boleslav. Dobrý den.
Dobrou noc.
