Slavičí veteráni

Žádné komentáře u textu s názvem Slavičí veteráni
Už jsem o některých mluvil. A musím zas.
Mezi Horním a Dolním Bousovem u Červenského rybníka kroužkuji dlouho. U jezu je slavík, na kterého zatím nestačím.
U kačenárny nebylo nic hodně dlouho. Určitě do května, možná déle. Vloni tam pelichal slavík, kterého jsem v pokusu nechytil.
Teprve před nedávnem jsem tam zaslechl zpěv a musím říct, že „docela bída“. Tady ale nikdy slavíci valně nezpívali, druhým specifikem je, že jsou spíše drobní. Křídlo neměřívá víc než 85 mm. Tenhle slavík zpíval jednou při okraji, jiného dne na opačném konci revíru – až mne zmátl natolik, že jsem uvěřil, že je nějakým mladým přibyvším.
Večer před bouřkou, která úval Klenice o fous minula, jsem ho sítí odchytil. Má kroužek řadu let a s výjimkou loňska je pravidelně měřen. Má letos ránu nad zobákem a velmi pozdní přílet.
Jedním z výsledků, výzkumem dosaženým, je možná přítomnost (u časných ptáků) klíštěte Hyalomma marginatum. Roztoče ze zimoviště. V takovém případě jde o výskyty dospělců. Jsou poměrně velcí – tím nápadní, přisátí na temeni v peří (rozdíl od larev a nymf Ixodes ricinus, vyskytujících se vždy kolem koutků zobáku a očních víček).
Po africkém klíštěti zcela jistě mohou zůstávat rány, podobné na obrázku. Nejde vůbec o první případ poranění, zdokumentovaný výzkumem, jen se s novými poznatky rýsuje možná odpověď.
Co může slavičí veterány zdržet na cestě, když ji znají už dokonale? Vědí, kdy se vydat tam i zpět, nejlépe znají možná nebezpečí. Je na vině chvilková indispozice či už ústup z kondice? To jsou pro mne v čtvrtém desetiletí hledání nejzajímavější úvahy. Vyvolávané setkáním s harcovníky, kteří v dlani jen vyčkávají, až případné klíště čapne pinzeta a šoupne do lihu. Až změřím peří a zhoupnu tělo na váze. Až rozevřu dlaň a za setkáním udělám tečku.
Dlouho pak tím žiji, přebije to až setkání další. I pak se ale za nimi obracím a chvíle si připomínám. A myslím na ně zas. To je všechno, co jsem k tomu chtěl říct.
…Snad ještě, že mistrovi přeji úspěch. Jeho družku jsem v čase večerního protažení křídel zahlédl. Jak on se najednou smekal s doprovodem!
Přiletěl hnízdit pozdě, výrazně pozdě. Už jsem mu nevěřil a měl bych se nejspíš omluvit. Stejně však příčinu neznám.
Jen čtyři měsíce mohu pátrat, pak spoléhám na kroužek. Ten však vždy vydá jen informace omezené. Co se stalo při návratu či před ním v Africe, vyčíst nedokážu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

css.php