Zatím bez adresy

Žádné komentáře u textu s názvem Zatím bez adresy
Všechno jde pomaleji, než bych si pomyslel. Z opatrnosti teď ještě radši beze jmen – ale přeci jen – přiblížím stav jednoho z záměrů, nejstaršího v mém „slavičím“ plánování.
Na tom už se pracovat začalo a jsem si jist, že poběží dobře. Posunu nahrál fakt, že slavíci z toho místa přišli přes zimu o hnízdiště. Fotím si tu zkázu pro časosběrný snímek, který by měl ale skončit pohádkově. Tak, že se všechno v dobré obrátí.
Mohou z míst slavíci zmizet – ano, to lze očekávat. Ale my je tam unikátní myšlenkou dostaneme zpátky! Postavíme jim Slavičí háj.
Oslovili jsme člověka, který mi je blízko myšlením i krví (dokonce i po jménu). Myslel jsem si, že nás pochopí, potřebujeme ho. V místě jako zahradník vlastní sad, který pro nápad poskytne. A my jej se synem do party za to vezmeme.
Byli jsme dnes na místě a diskutovali záměr. Dost mě to prověří, myslím si, že s tím ještě nikdo nikde nepřišel. Projektuji ten kout podle zkušeností posbíraných za třicet let scházení se slavíky. Umělé hnízdiště bude zahrnovat polní prašnou cestu s lemem bezu černého a podrostem kopřiv či divokého chmele. Cesta totiž patří k sadu. Přál by si keře lísek a pro mne není problém je do prostředí zakomponovat. Bude třeba i několika dubů (kvůli suchému listí) s podrostem pámelníku. Vysazen už z dřívějších časů je rakytník. Nasadíme trnkové keře, s těmi mám dobré zkušenosti. Rád bych využil i dřín. Hnízdiště bude obslužné prolukami aby příchozí mohli pohodlně naslouchat zblízka a přitom ptáky nerušili. Vzhledem k tomu, že kout už jakousi dispozici díky osvícenosti majitele má, do dvou let tam slavík bude! A se slávou. Do té doby budu fotit a psát, pozorovat i počítat, předpovídat a snít.
Vyjde-li záměr opravdu, budeme šťastni.
Bude to velmi profesionální, mediálně vděčné, za srdce beroucí, ochranářské. Nevím, lépe-li bych mohl kdy komu dokázat přínos mých výzkumů myšlence v udržení fenomenálního pěvce v krajině. Po jednání s partnery jsem nadšen, tady záleží opravdu jen na nás, jak naději v elánu uchopíme.
Až se vše dostane alespoň do jarní podoby, pověsím sem adresu místa i momentky z tohoto „roku jedna“. Roku očekávané prohry i klíčící naděje nové.
Největší úkol je na mě, ale vím že to dokážu. Toho jara, až slavík přiletí, bude mi s výzkumem nejlíp jak kdy jen mohlo být.
Budeme mít slavíky pod soukromou ochranou. A podpoří-li v místě i místní naši myšlenku, svezeme je na té slávě též. Slavičí háj bude mít i věnování člověku, který předevčírem odešel ze života. Byl mužem vzdělaným, moudrým a já si jej za to vážil. Bydlel tady nedaleko, v Koprníku.
Přínosem se též jeví, že hnízdiště tří párů místních slavíků bylo dosud sledováno kroužkováním a nabízí se tedy šance na zajímavé „čtení“ v populaci zbytkové či nové. Určitě by Slavičí háj zasloužil i informační tabuli a třeba s daty příletů a odletů, s výsledky hnízdění. Několik let jsem hledal pro nápad místo, nyní mne samo zatahalo za rukáv. Původně jsem měl úmysl získat prostor pro párů několik, tento začne ve skromnosti s jedním a dál se uvidí. Sad totiž loukou uspokojivě pokračuje dál, o tom jsem však zatím ještě nejednal 🙂 až jak se podaří první etapa. Ale jak majitele znám, rozhodovat se dlouho nebude. Divokou přírodu má totiž v jejím nelehkém bytí opravdu rád. Nejen dneska to dokázal.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *