O vzácnostech

2 komentáře u textu s názvem O vzácnostech
Pohledem do kroužkovacích seznamů mi vychází, že v každé padesátce, pro výzkum na chvilku zachycených slavíků, je jedna vzácnost. Pořízena je tak nákladem mnoha chytacích hodin a cena je tak poměrně vysoká.
Je pravda, že v posledních letech je zhodnocování času efektivnější, díky zkušenostem mi podezřelí jedinci spolehlivě „přidrhnou“ v ruce. A protože fotím, mohu se v soudech později komfortně zpřesňovat.
Takové „zpřesnění“ proběhlo i před pár dny a jestli vše vyjde podle předpokladů, koncem roku na sebe slavíci Mladoboleslavska znovu upozorní. Vše je odvislé od analýzy. Dopadne-li tak, jak si v tuto chvíli (vylučovacím způsobem) myslím, bude představena další rarita. Pak bych ovšem musel poopravit představy o výskytu hybridních slavíků v podmínkách českého Mladoboleslavska. Musím si klást otázku: „Čím je zdejší výspa slavičího Pojizeří tak magnetická? Co se to vlastně děje na linii výrazného kolísání hnízdních populací? Anebo snad jsou vzácní jedinci namixovaní i v jiných regionech tak, jak čerstvě tuším tady? Či spíš je to tím, že jsem se v problematice zorientoval a čtení už bude objev za objevem?“ Že nazrál stav, kdy se provalí, že slavíci jsou dávno připraveni vypovídat a my jsme schopni konečně formulovat trefné otázky. Nevím, vyjde-li však ono podezření, postoupíme.
Nález je z Dolnobousovska a musím přiznat, že právě tato část zájmového území by si kousíček slávy také zasloužila.
Přemýšlím vážně, jak to se slavičími vzácnostmi je a usmívám se nad tím, jak jsem u tématu zůstal tolik let. Zaháčkoval mě přesto, že zpětné hlášení kroužkovance, které bylo v 80. letech jednoznačnou metou snažení, dodnes nepřišlo. Našel jsem v tom docela jiný adrenalin o kterém jsem neměl tušení. A kdyby teď snad hlášení přišlo, už bych si před ním nesednul. – Navíc, využití geolokátorů k mapování cest už mnohé odhalilo. Jsou známa zimoviště obecných slavíků anglických, severofrancouzských, italských i bulharských. Kroužkování na to – zdá se – nestačí. Ikdyž přístroje ještě nejsou výrazně přesné (plus-mínus 100km), ptáci, jenž výsledek přinesli, zůstávají živými! Hlášení kroužku totiž přečasto znamenalo, že slavík se někde kolem moře přilepil, naletěl či vyfasoval broky.
Na závěr jednu z podobenek slavičí vzácnosti, pořízené o prázdninách.
A vy, kteří se o slavíky zajímáte, přemýšlejte, kým objekt může být.
Západní kolegové by pozornost zaměřili na zajímavý vous a široký „lejskovitý“ zobák. Proti tomu by postavili „čistý“ hrdelní proužek (sic výrazný) i hruď slavíka obecného. V ten moment by už s vypouštěním nespěchali a přešli k vzorci ručních letek, aby s úděsem zjistili, že je nepřejícně děravý a nejde valně přečíst. První letku by ještě našli, nebylo by ji ale s čím poměřit. Snad tedy bylo, ale druhá ruční krovka (o kterou stanoviska v Česku správně opíráme) je již vytlačena chystající se krovkou novou do linie sotva uznatelné. Naštěstí v křídle ještě chviličku drží letka čtvrtá a tam je jasně vepsáno, že patří slavíku tmavému. A třetí – tvarem odlišným – to (navzdory logice) jistí! Celý ten mix však v průsečíku druhé se čtvrtou dostává jedinečný řád a zapadá do schématu boleslavských (českých) hybridů!
Můžeme si tedy myslet, že posuzujeme F1 slavičího křížence s (v Česku) známým schématem (za hranicemi známo schémat víc). Význam zástihu by měl spočívat v umocnění na „supervzácnost“ terve zjištěním následným. Křídlo je totiž příznivě „krátké“, přestože případná zarůstající nažina na břiše chybí. To už tady jednou, o pár kilometrů dál, ale událo. V roce 2009. A přestože to bylo pro vědu vůbec prvně, veřil jsem si už před samotnou analýzou.
Fůru hodin jsem v posledních dnech proklikal nad fotkami všech „podezřelých“ v archívu a myslím, že by to znovu mohlo vyjít. Snad. Tedy alespoň doufám.
A pak už by to mohlo být veselé, protože jsme byli recenzenty návdavkem tehdy vyzváni k získávání širšího vzorku důkazního materiálu (jako kdyby snad u nich se o to nesnažili celou jednu chytačskou generaci marně). Přesto právě v Německu jsou dle mého největšími znalci problematiky a uznání zaslouží.

2 odpovědi na “O vzácnostech”

  1. Brzy se uklidní při odborném držení. Kroužkování je bezbolestné a trvá včetně zvážení a odstranění klíšťat jen několik minut. Kontrolní odchyty po roce a déle ukazují, že pták značkou nijak nestrádá. Pavel Kverek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.