Tak letos naposledy! Ještě sem později pověsím PF a obrázek, který jsme připravili pro Silvestra na VCP CSO (ten ale nedám dřív, než se objeví u nich).
Tajemná pátá letka loketní a jiné nezmíněné záhadnosti hybridní (ST x SO) F1 samice
Vyšli jsme tiskem v Německu s tímto pro vědu vůbec prvně popsaným objektem, ale tady můžeme hledat v tématu trochu jinak. Stále totiž nad snímky přemýšlím a stále nacházím nové zajímavé indicie. A taky mi novinář Honza poslal pěkný soubor snímků z toho dopoledne, jsou to také ty více popularizující, jako je tento.
Švýcarští znalci pelichání pěvců se domnívají, že křídelně nesouměrný úkaz (5.LL) může být pro předčasný proces klíčový. Nevěděli však v tu chvíli, že jde o hybridní samici, to třeba říci.
Je velmi zajímavé, že touto letkou se proces výměny u SO zpravidla končí. Nevím jak u ST pochopitelně.
Jak zmiňujeme v časopise Ptačí svět, důvod může být ten či onen, proč pták předčasně pelichal. Já osobně si myslím, že oba společně. Neplodnost samice, i střet dvou odlišných pelichacích schémat.
Předčasné pelichání opravdu nebyla náhoda a vsadím se, že rok před tím někde pelichala podobně. Pelichalo jí totiž už i drobné peří boků, slavík měl tukové zásoby k energeticky náročné výměně připraveny a co jsem zjistil posledně při prohlížení letek? Povšimněte si, jak pera před výměnou jsou neuvěřitelně zachovalá? A to jde o samici! Ano, jsou specialisté v zahraničí, kteří upozorňují na málo opotřebené peří SO – jarních ptáků (chystajíce se snad polemizovat o jediném /pohnízdním/ pelichání taxonu), ale vidět takto zachovalé letky až před výměnou?! Škoda pelichat. Inu ovšem pozor! Slavík, který je v přírodě – když ne k ničemu, tak snad jen proto, aby pokazil „sezónu“ jistému samčímu nešťastníkovi, si peří může zachovat. Tady spatřuji další důkaz (pomineme-li, že pták neměl nažinu), že jedinec s hnízděním nepočítal.
Fascinuje mne i to, že je nejméně tříletý. Má tedy své zimoviště. Ale kde? Mísí se i tyto scénáře podobně, jako třeba ony pelichací? Zimuje tedy někde v prostoru mezi Sahelem (SO) a „tvrdým“ jihem (ST)? Co se mu děje s kompasem koncem léta nad Evropou? A jak dlouho pelichá? 30, nebo 45 dní? Odlétá dřív, když dřív s procesem začíná? Vrací se do místa výskytu, když mu není hnízdištěm? Může mít k němu vůbec vazbu? Pelichá vždy takto excentricky (viz 5.LL)?
I Němci nám napsali, že třeba chytit více takových samic. Ano, uvědomuji si to a zbytek života upnu k podobným slavíkům. Kde ale pořád brát to štěstí, že – ve správnou dobu, na správném … – atd. Zahrnu to zítra do přání.
