K slavíkům z hor

Žádné komentáře u textu s názvem K slavíkům z hor
Noční odchyty úspěšně běží nyní v Hrubém Jeseníku. Dříve probíhaly v Krkonoších neméně úspěšně. Zajímavé jsou z proběhlých akcí výkazy slavíků. Zajímavé tím, že jich je málo. Přesto nám cosi sdělují. Podrobnosti z Jeseníků teprve zjišťuji, ale z Krkonoš vím, že nejvíc se chytalo modráčků, pár slavíků tmavých a jen vzácně byl kroužkován slavík obecný.
Zdá se, že na posledně jmenovaného je v půli srpna (kdy většinou chytání začíná) pozdě. I letos ve výkazu z Jeseníku jednoho obecného mají, jde zřejmě o tohoročního jedince, ale převládají i tam tradičně tmaví. Ten v galerii je také jednoletý. Modráčci, přesto že jsou v prostých barvách, naznačují, že mohou patřit různým příslušnostem – konečně – české kroužkování na vzdálená hnízdiště již ukázala.
Chytání v horách by mohlo v dlouhodobějším pohledu napovědět, jak to vlastně s průtahem „rezavých“ slavíků přes naše území je. Uvědomme si obrovský potenciál slavíků tmavých výše našich hraničních hor a ptejme se současně, kudy zejména západní populace, do východní Afriky směřují. U světla se početně neukazují. Je to tím, že letí vysoko, nebo snad za jiných nocí než k odchytu optimálních (snížená viditelnost). Přivedla by je do sedla přehrávka zpěvu? Co se děje se slavíky obecnými na přeletu v horách? Projdou opravdu dříve (staří zcela určitě) či letí jinudy?
Poznatek, že slavíci obecní ve výkazech dlouhodobě schází, skrývá nepochybně rozměrné tajemství. Pomohlo by jej odhalit chytání už na přelomu prázdnin? Kdo ví.
A pro mne osobně je i záhadou, proč ptáci v sedlech „slyší“ nejvíce na protivítr. Je to opravdu tak, sám jsem to zažil. Ovšem každý kdo létá třeba na padáku, ale i někteří přední ornitologové, tomu nemohou uvěřit. Opravdu by chápali mírný „vítr do zad“. Proč to tak je?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *