Největší výzva! Tak se to v současnosti říká. Vyhýbám se podobným obratům, ale tady se mi to – jakoby – líbí, myslím dokonce, že je to super! Doufám jen, že nebudu pořád bit, jak doteďka. Během pěti let téma zodpovím, upnu se na něj výrazněji.
Mám už vyzkoušeno u problematiky pelichání, že to lze a výsledky přijdou. Chce to jistou zarputilost a taky štěstí. Ono ale připraveno bývá, to je další z mých ornitologických poznatků.
Co o migraci slavíka obecného víme?
Je to bída. Jarní pohyb ještě, ale podzimní je bílým místem. To bezesporu. A abych to zkomplikoval ještě víc, pojďme za dospělými slavíky; mláďata nechme být, ta se jakž takž nachytat dají. Mají jinou strategii, lákají je totiž černé bezinkové háje, ptáků je v prostoru víc, bývají vidět při okrajích silnic a cest, jak sletují za potravou, též se široce poflakují. Dokáží-li kroužkovatelé identifikovat s jistotou věk „letních“ ptáků (i u slavíka tmavého), musí mi dát za pravdu, že v seznamech jednoznačně převažují mladí – jednoletí. Jsou jimi málem všichni!
Co se děje s adultními slavíky jakmile přepeří? Jaký je ten jejich letní „odraz“ z hnízdišť? Kudy letí, kde je jejich první zastávka? Kde jsou SO z oblastí „nad námi“ (tolik málo jich zase není ikdyž připouštím, že ST je tam daleko víc. Kde jsou tedy i ti slavíci tmaví?)! Proč slavičí rodiče bezinky dvakrát netáhnou (alespoň na hnízdištích během pelichání)?
Už alespoň vím, proč koukají přepelichat včas. Věc se má následovně:
Letos jsem se zaměřil na sledování sezónní potravní nabídky prostředí, v němž adulti pelichají. Stojí za pozornost. Je obecně známo, že hmyzu s létem ubývá. Dobře se mi to zjišťuje, protože sklopky zahrabuji motyčkou a vidím tedy, kolik bezobratlé pakáže tam v začátku prázdnin je. To je tedy krmník! Protože se chytaní slavíci během těch dvou – tří minut kroužkování a měření vyprazdňují, vím současně i to, že se opravdu krmí fest, jak je uvedeno třeba v knize Atlas migrace (k ní se ještě někdy vrátím). Kálí-li slavíci pěkně přede mnou, vím tedy současně i to, zda konzumují plody či hmyz. Vím také to, že zem intenzivně sledují (když se vzápětí chytají). A to je potřebné zjištění!
Spižírna v hrabance pod temnými keři však od přelomu prázdnin nápadně oslabuje (dokumentuje to krásně třeba i výskyt klíšťat) ikdyž tam jsou slavíci na celý prostor krom několika mála červenek (lokální zjištění) sami a třeba tedy rychle dojídat.
Je úžasné, jak slavíci šetří energii tím, že zbytečně nelétají (mladí na provokaci – to ano, ti se proletí ze zvědavosti). Staří připomínají kreslený vtip o prasátku a malém chlívku, kdy po rozmlácení prken vyšel ven úsměvně hranatý vepřík. A slavíci jsou též málem „hranatí“! Tukové zásoby s vlastními schématy si doložíme příště, pracuji na nich.
Nikdy jsem nechytil slavíka se spodní částí těla zakrytou tukem, nikdy nevypadal ani tak, jak je v známém schématu stupeň „8“ (tlustý byl, ale jinak) a na jaře při opačném procesu při vstřebávání „afrických“ zásob, je situace docela jiná. Vše se tu objeví.
3.9.2011 Dolní Bousov – Zahrádky (stará ovocná alej s podrostem, tahové místo)
Další z výprav už jen opravdu monitorovacích nenašla nic. Nepřekvapuje mne to. Musím tam ale chodit, jde o povinné výsledky. Slavíci (staří určitě) krajem již proletěli. A ono „proletěli“ bych dal s velkými písmeny. Ono to tak bude (i ti „hoření“ to tak asi mají). Staří si již dříve našli a znají cestu a směřují k zastávkovému místu, dokud jsou „nádrže“ plné. A chytači po střední Evropě – jsou-li nějací – mají prázdno.
Ještě jedna otázka se tedy nabízí:
Co to je za prostředí, kde se adulti zastavují třeba i na delší čas doplnit zásoby?
Je striktně temné, jak mi umožnili poznat nedávno tady u nás v místech pelichání a chovají se podobně? Pak potěš pánbůh! Strčit tam síť či zasouvat sklopky – to bych chtěl znovu zažít! A bez zkušeností, koho by to napadlo? Během pěti let tu odpověď najdu.
