Hnízdění končí

Žádné komentáře u textu s názvem Hnízdění končí
Šestadvacátého června jsem měl hezký den. Do Trní už pojedu nyní pouze jednou o prázdninách změřit lesík. Takhle to nejmenší hnízdiště vypadá. Pěkný letošní úspěch!
Šestadvacátého bylo hnízdo prázdné jak to mám rád. Kolem vrčeli staří a já si konečně oddechl. Kdepak – slavíci to s tím jedním pokusem v roce opravdu umí!
Nabízím beze slov pár dnů s nimi (snímkováno po dni až do vylétnutí mláďat).
Z východu od kolegy přišla informace, že bílí čápi letos vyšli pěkně. To samé mohu dodat k slavíkům. A může to být z pohledu hnízdění i dobrý rok pro vlaštovky, zatím problémy nejsou. Potřebovaly by to. Okroužkovali jsme dnes dvě hnízda v opuštěné rybářské boudě na hrázi Červenského rybníku, tedy daleko od lidí. Hnízdí tam pravidelně.
Dny se už zase krátí, myslím na slavíky. Jak to mají zařízeno, pobývají tu stejnou část před Slunovratem, jako i po něm. Koukám jim po nohách, kroužky (krom mých) nemají a říkám si: „Jak to, že je nikdo nechytá?“
Ukážu vám nyní věc, kterou zmiňují kolegové v zahraničí; mladým po bocích dorůstá hned finální peří v čase, kdy ještě kropenatý šat nemění.
Pátrání po pelichajících párech má zajímavý výsledek z 25. června, kdy samec sotva začínal …
… a samice už s výměnou značně pokročila. Tady si také povšimněte důkazu o prostřední ramenní letce (2.TL). Pelichá nejdříve, zda opravdu pokaždé, zkoumám (a nejsem mezi specialisty sám).
Moje teorie o pelichání (na první pokus) úspěšných rodičů začíná mít pevné základy. Samec z páru se dokonce ještě nechal rozezpívat v čase, kdy juvenilové již byli samostatní a rozlétaní po okolí (vysklopkařil jsem ale hned tři). Velmi odvážnou a vyslovitelnou zřejmě pouze tady na „domácím“ blogu může být představa, že snad podle měření dokáži již označit mezi mladými slavíky (většího) samečka. Několik jsem jich letos již chytil, tak uvidíme příští rok. Teď je čas, kdy se mladí z úspěšných hnízd ještě chvíli drží na hnízdišti, brzy tomu tak nebude (některá pěkná data jako důkaz už v archivu mám). Teď by bylo třeba chytat!
Na závěr ještě zajímavost pro ty, kdo třeba podobné druhy sklopkaří:
Pozoroval jsem krmící pár východočeských slavíků u Trní jak krmil desetidenní mláďata velkými zelenými housenkami, jistě sbíranými po větvích. Šlo jim to velmi pružně, museli vědět o zdroji. Docela jsem pochopil, proč při pokusech se sklopkou na zemi a s „tvrdým“ potemníkem jsem nebyl úspěšný. Oproti tomu slavičí samička od Červenského rybníku, po vyhnízdění v pohodě pelichající, to bylo docela jiné „políčení“, chytla se hned.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.