Než přijdou na řadu věci poetické či úsměvné, vydejme se spolu za posledním letošním tématem odborným.
Beru do ruky atlas a všechny tři známé výsledky kroužkování z Afriky. Aktuálnost tohoto záměru spočívá v porovnání těchto s cestou „ostrovního“ slavíka, zapsanou geolokátorem.
Po celý včerejší večer jsem se v atlasu vracel z různých směrů k Atlasu a když mi to nestačilo, oblast jsem v mezích možného prohlédnul digitálně.
Co bylo známé a co lze dovodit?
Informaci o cestě slavíka z UK si najděte tady v archivu a ponechme stranou přesun nad Evropou. Kolegové v Anglii nad odhalením třítýdenní zastávky (dvouletého ptáka, v druhé migraci) po přeletu moře znovu připomněli zásadní význam takovýchto míst v souvislosti s ochranou migrantů.
Je místo prodlevy anglického slavíka pro druh strategickým?
Anglie je od nás sice daleko – přesto – zkusme přiřadit výsledky „našich“ slavíků; pokud vím, ze zámoří máme tři. Co je příjemně podezřelé, všechny jsou z téhož Maroka! Odložme na chvilku jarní výsledek (Taoudaat, 7.4.1991) a važme zbylé. První od (Toualza, 6.12.1959) a druhý od (Douar Oulad, 20.9.1970). Ukazují, stejně jako anglický slavík, který v oblasti prodlel od konce 8. do půlky 9., že naši prostorem také přinejmenším protahují. Data zástihu obou diskutovaných nemusí být ale konkrétní, jeden byl uloven, druhý střelen (což je zřejmě to samé) a údaje mohou být v nahlášení posunuty. I tak je ale možné, že časně prosincový zástih z roku 59 může být ještě prodlevou(!) v zastávkovém místě. Významnou roli zde může sehrát i aktuální kondice (pták byl letitý, kroužkován jako /+1K/ v r.54). Připomíná mi to čerstvý český „věkový“ rekord (2009) kroužkovance v odletu z měsíce září. Zástih z roku 70 už zcela zapadá do tahového kalendáře.
Je více než zřejmé, že obecní slavíci si na podzim přilétají do podhůří Atlasu odpočinout do podmínek, kde lze zřejmě pohodlně před obtížnou a především pustou etapou doplnit tukové zásoby. A zastávkové místo se pravděpodobně týká i velké části středoevropských populací – a kdo ví, možná i slavíků východnějších.
Slavík zastižený na opačné (jižní) straně Atlasu (vysoko v horách) v roce 91 byl už (naštěstí) kontrolován. Výsledek nám sice nepoví nic o diskutovaném podzimním zastávkovém místě před pouští, ukazuje však vzhledem k lokalizaci na známou věc, že ptáci cestu na jarním tahu zkracují. Saharu letí klidně napříč, hory překonávají zřejmě kdekoliv, moře rovněž. To podporuje i další výsledek, kdy byl na Maltě okroužkován jarní slavík (31.3.1979), následně hnízdící v Česku. A výsledky ze Švýcarska vše jen potvrzují. Slavíci se v návratu domů drží nejkratší možné cesty.
Odhlédněme teď ale od jarního návratu a na onu „podzimní“ otázku odpovězme následovně: „Maroko zůstává i pro naše slavíky významnou tahovou zastávkou.“
máš to tu peknoucke