Kdo očekává odbornější téma, dočkal se nyní. Vylovil jsem dva skvělé slavíky z dob dávných i nedávných. Pojďme si výsledky zanalyzovat, zaslouží si komentář a „slavičí blog“ je tu od toho.
Slavík obecný (Praha Z 394266) z roku 1968.
Je úžasné zkoušet rozkódovat prastaré údaje současnými znalostmi. Mám pocit, že jde o unikátní výsledek, kterých je v archivu KS jen několik.
Pták (M+1K) byl okroužkován 9.5.1968 a místo kroužkování Neratovice. Existuje dopis nálezce, kde jistá dáma uvádí, že 11.8.1968 našla na sídlišti u garáží v 9.30 hod. „čerstvě zahynulého ptáka“ s uvedeným kroužkem. Lokalita Mělník. Pojďme k mapě: Vzdálenost cca 11 km, místo nálezu leží severně místa kroužkování.
Přestože nemáme možnost projít ono sídliště v místě garáží lze předpokládat, že pták se tam zabil za letu. A zřejmě v noci či nad ránem.
Mohl již táhnout? Pokud by se jednalo o samici či nehnízdícího samce, pak ano. Datum je i pro naše podmínky již tahové, je to tedy možné.
Proč je směr od jihu k severu? Tam třeba uvážit, co nám říkají data kroužkování. Kdyby byl chyceným samcem dvouletý pták bez hnízdní zkušenosti, nemuselo být ani v konci I. dekády května místo výskytu definitivní. Pak by bylo teoreticky možné, že prostor srpnového nálezu mohl být i místem jeho sezónního výskytu. Kdyby však šlo o samce staršího, datum zástihu se velmi pravděpodobně již kryje s místem hnízdění. V takovém případě by směr odletu byl lokálně opačný, vzhledem k nevelké délce vyznačené úsečky je však možné, že i někteří staří se po regionu těsně před cestou ještě krátce „proletí“. Mladí tak činí běžně, tam se však jedná o jakési „zapsání“ tváře krajiny pro první návrat domů.
Mohl slavík ještě pelichat? Myšleno je, zda pták zahynul v místě pelichání, jež se v naprosté většině případů shoduje s místem hnízdění. Mohl, ale pak by nebyl nalezen ve volném prostoru. Neuvažuji totiž, že nálezce jej vylovil někde z křoví. Pelichající slavíci přeletují jen velmi zřídka, na volném prostranství uvažované povahy pravděpodobně vůbec.
Důvod úhynu? Nemyslím si, že slavík byl chycen predátorem a přivlečen z okolí. Velmi pravděpodobně se jeví jako pravděpodobný náraz na překážku – ať už stabilní či mobilní.
Závěr: Po prostudování archivu v KS je zřejmé, že naprostá většina slavíků obecných, kroužkovaných ve 20. století, jsou samci – jarní ptáci. Těch, chytaných v létě, je velmi málo. A právě tam by bylo třeba soustředit zájem kroužkovatelů, vždyť možnosti získání výsledků jsou již známy. Zatím nápadně platí, že tyto slavíky „umíme“ spíše zjara.
Slavík tmavý (Praha N 444693) z roku 2005.
Pozoruhodný výsledek snažení kolegy J.K. z krajiny Náchodska! Pták (1K) byl okroužkován 24.8.2005 ve Zlíči. I tady existuje dopis nálezce (ornitologa) působícího v NP Tsavo v Keni.
Ten formou kontroly do sítě při nočním odchytu odečetl tohoto jedince 27.11.2005 a potvrdil i věkové zařazení slavíka. Pojďme i teď k mapě: 6303 km někam hluboko k jihovýchodu!
Přestože nemáme možnost podívat se teď do lokality Ngulia v národním parku, kde pan G.B. z Anglie dlouhodobě na podzim chytá a kroužkuje, řadu věcí obdivovat můžeme i „na dálku“. A podkladů od, v místě působícího odborníka, máme také dostatek. Uvedeno je třeba to, že slavík byl chycen ve 2 hodiny ráno a vědec upozorňuje, že slavíci tmaví táhnou touto oblastí ještě dále k jihu, Keňa není tedy ještě zimovištěm druhu, nýbrž zastávkovým místem. Pro představu jich zde pochytal za 38 let (do r. 2006) přes 89 tisíc! Ptáci mohou končit opravdu až dole v Jihoafrické republice, Mozambiku či Zimbabwe. Uvážíme-li, že chycený slavík nebyl s největší možnou pravděpodobností „českým“ ptákem, ale že územím jako mladý (prvně) protahoval, štreka je to pořádná!
Slavíci tmaví patří k několika málo druhům pěvců s velmi rychlým průběhem pelichání. Teď ovšem mluvíme o víceletých ptácích, kteří před odletem musí vyměnit šat kompletně. Netrvá jim to o mnoho déle, než uběhne měsíc. Mladí tyto „problémy“ nemají. Je zajímavé, že zástihy druhu u nás ani v létě, kdy jsou stavy navýšeny samostatnými mláďaty, nejsou vůbec vysoké. Chytí-li se takoví ptáci, pak jsou v naprosté většině tohoroční jedinci. Připomíná to samozřejmě slavíky obecné, ti se ovšem v létě nechytají vůbec! Jde o zajímavý fenomén – neumíme je nachytat, anebo tudy do zimovišť často nelétají? U světla se v horách občas objeví, dokonce i v Jeseníkách se to nyní podařilo. Jde ovšem o počty značně nízké, najdeme k záhadě jednou ten správný klíč?
Data pro naše podmínky jsou podobna tomu, jaké zaznamenal Jirka u Náchodu, já je u nás zjišťuji však spíše ku konci prázdnin. Velmi by pomohla provokace hlasem, v bezinkách mohou totiž krátce být mnohde. Mám však chyceny taky jen samé tohoroční jedince. Co dělají zkušení slavičí rodičové obou druhů za nocí nad naší republikou? Kdy na ně dosáhneme s kroužky? Jeden z největších terénních specialistů F.Z. z Průhonic jim „hrál“ při posledních akcích v sedle Tvarožníku a částečně úspěšný byl! To ale nestačí jako odpověď, jsou to pouze jednotliví ptáci a logiku velkou nedávají. Kdy jsou „ve vzduchu“ ti ostatní, uvážíme-li, jak mocný potenciál – zejména tmavých slavíků západně, východně, ale hlavně severně od našich hranic spočívá! Zejména tím jsou oba „rezaví“ od těch „modrých“ odlišní!
