Střípek je jednou z drobných hladin Boseňské soustavy, na Kněžmostsku tvořené rybníkem Býčinským, dvěma Střípky a Stržákem. Odstín hladiny toho nejspodnějšího – Stržáku, přirovnává starý básník k barvě lesního medu a má pravdu. Rašelina jej opravdu barví velmi temně. Takovou barvu jsem viděl kdysi snad jen na horním toku Malé Mohelky, pod Lesnovkem (v oblasti Českodubska), kde voda lesního rybníka působila též velmi ponuře. Snad jen písně střízlíků tam rozháněly svým vysokým laděním podivnou opuštěnost místa. My ale zůstaneme u Kněžmostu, v pobřeží Horního Střípku, kde hnízdí dva až tři páry slavíků. Co tady předvádí jaro, když olítaným koridorem pod Studénkou táhnou ptáci k Bezdězu, to bývá síla!
Když je v květnu po dešti, síť chytne i žluvy, kolem vody volají moudivláčci, zelenonohé slípky tam ovládají většinu pobřeží. Rostou májovky, později i obří pýchavky, na polích se třpytí acháty. Slavíkům tu se mnou v „máchovsky“ vyladěném večeru naslouchal před lety i mistr kytary – Štěpán Rak.
Tady se udál předchozí příběh, odtud jsem slíbil pokračování. Pojďme se tedy do míst vrátit.
Co dokáže zkušenost
Kroužkování vděčím za většinu poznatků na poli specializace. Ukáže-li se kontrolním odchytem již dříve kroužkovaného slavíka jeho vysokověkost – je jisté, že máme před sebou zkušeného jedince. Dále pak, přežijí-li mláďata první pobyt v zimovišti – ještě to neznamená, že jsou automaticky předurčena k úspěchu v prvním svém hnízdění! A zejména to platí pro samice.
Měl jsem zde u rybníků možnost sledovat dvě samičky slavíků. Ta stará, která se s kroužkem vrátila počtvrté – jednak přilétla velmi brzy, ale hlavně věděla, kde na zemi založit stavbu tak, aby skýtala co největší záruku úspěchu. Později přiletěla ještě jiná – dvouletá, bez zkušeností. Hnízdo postavila na přehledném místě pod stromy, s absencí bylinného patra. Nechtěl jsem tomu záměru ani uvěřit a sotva se objevilo první vajíčko, hnízdo vzalo za své. Samice se ztratila, co se přesně stalo – nevím, peří jsem naštěstí nikde nenašel.
Zkušená sousední slavice byla i toho roku úspěšná a mladé vyvedla. Její chování při péči o potomstvo bylo úsměvně profesionální, o to víc mne mrzelo, že dalšího jara se z Afriky domů už vrátit nedokázala. I tak se ale tato „dáma v slavičích letech“ postarala o rekord kroužkováním sledované samice slavíků mého výzkumu.
K čemu je dobré široké sečení protilehlých svodnic?!
Asfaltová silnice k Agropodniku, který je pár stovek metrů odtud a donedávna poskytoval poslední útočiště sýčkům, je po okrajích řádně udržována. Svodnice oboustranně vysečeny, v prostoru dělící hráze dokonce poctivě až pod keře. A právě tam jsem našel rozšvihané slavičí hnízdo se snůškou, umístěné na suché větvi okraje černého bezu. K čemu slouží taková péče uvážíme-li kolik jen strnadů v těch místech hnízdí? Kolik zvěře tam klade svá mláďata! K čemu je tato zbytečnost? Napsal jsem o tom alespoň v místních novinách…
Vzpomínka na „Pepu ze Sázavy“
Býčinský a Horní Střípek jsou rybníky, kde lze na jaře chytit slavíky modráčky (najdu pro Vás potom nějakou tu fotku). Kolega Pepa G. z města S. sem ke mně jezdil a pokoušel se o ně. Jednoho apríla zažil čas, na který pak dlouho vzpomínal. Zničehonic totiž přišla sněhová vánice, která stlačila k zemi táhnoucí modráčky. Ti, po černě vyasfaltovaných trasách polního letiště, přízemním letem směřovali k rákosinnému pobřeží a tam se ornitologovi tiskli ve vydutých sítích, drženi povětřím. Byl v té sibérii přímo u toho a tak viděl, jak „modří slavíci“ po chviličce při výkyvech povětří, z sítí zase úspěšně odlétali. Byl však tím divadlem natolik fascinován, že to v něm už zůstalo.
Jsou v přírodě chvíle, kdy operujeme v tu správnou dobu opravdu v samém centru poznání a pak se přísun zkušeností fakticky dá vážit na kila! Jindy se zas pachtíme za střípky poznání, které tak nějak stále nepřichází.
Slavíkům zkušenosti – nám trpělivost! Toho je třeba! Díky za dnešní spoluúčast při virtuálním putování srdeční krajinou Kněžmostska – oblastí, ornitologicky známých mělkých polních rybníků poblíž Koprníku.
Užijme si, k návratu přemluvené babí léto, alespoň dnes a děkuji za ohlasy, přátelé.
Váš – slavičím rokem uklopýtaný a pokorný jeho moderátor – Pavel Kverek z Kněžmostu.
