V Anglii – tradičně dobří!

Žádné komentáře u textu s názvem V Anglii – tradičně dobří!
Děkuji Zdeňkovi v „ohlasech“ za vlastní zkušenost a upozornění. Otakárka ovocného teď necháme stranou, pojďme se podívat za tou slavičí senzací z Norfolku. Myslím, že ještě nevychladla.
Věděli jsme o chystaných švýcarských geolokátorech pro slavíky a že se uplatnili v Anglii, není vzhledem k výkonnosti tamní ornitologie nečekané. A slavíky tam na části země také ještě mají, ikdyž hned zkraje zprávy – údaj o propadu populace za posledních 40 let – je mrazivý (91%)! U nás to tak zatím není, na Mladoboleslavsku již nějaký čas druh nepřibývá, ale ani neklesá. A letošní rok byl, přes prvotní problémy s dešti, asi přeci jen pro místní hnízdiče zvládnutelný. Ono těch dešťů právě v naší oblasti zas tolik nebylo!
Co se britským kolegům podařilo?
Jak je zmíněno na stránkách http://www.bto.org.,bylo geolokátory, zmenšenými ve Švýcarsku na velikost knoflíku od košile (1g), vybaveno dvacet jedinců slavíka obecného, všichni ptáci pravděpodobně tamní hnízdní příslušnosti. Technika měla ještě nějaké ty „dětské nemoci“, ale jeden geolokátor vydržel mapovat alespoň opuštění hnízdiště, cestu do Afriky a pobyt v ní. Odlet už lokalizoval pouze na únor, víc se neví. A dále jen to, že se pták vrátil a chycen byl v květnu v místě označení, kdy byla data komplexně vyhodnocena. To ale vůbec není málo, výsledky to jsou v problematice zcela průlomové!
Co to všechno znamená?

Pojďme k tomu vystavit komentář a pokusit se o jakési vlastní porovnání představ a skutečnosti. Přenést výsledek do našich luhů a hájů je přeci jen složité. Slavíci z Anglie nám jsou nepochybně vzdáleni a cesty těch „našich“ středoevropských mohou být v mnohém odlišné. I zimoviště může být jinde v širokém pásmu Sahelu. Ale taky nemusí (z Maroka stopu u nás v „Hornoměcholupské“ už máme).
Slavík opustil hnízdiště (i na můj vkus) překvapivě záhy (25. července /!/). Jak víme, musel být k cestě kompletně přepelichaný. Přeletěl „kanál“ a zamířil na jih, přes střední Francii. Pyreneje překonal už v půli srpna! Východním Španělskem pak směřoval hlouběji do Středomoří, kde poté z regionu Almeria přeletěl do Maroka. A tady konečně přichází předpokládaná přestávka na odpočinek a doplnění energie! Je třítýdenní, ale v půli září už anglický slavík znovu pokračuje africkým pobřežím Atlantiku, přes Západní Saharu a Mauritánii, do Senegalu. Tady cesta kupodivu ještě nekončí, dále se blíží desátému stupni severní polokoule, aby skončila v jedné z nejmenších zemí Afriky, v Guinea-Bissau! A datum příletu? První půle prosince. Tady v zimovišti pobyl podle údajů zhruba šest týdnů a někdy během února pak vyrazil zpět. Angličtí ornitologové soudí, že přiletěl kolem půle dubna (chycen byl v květnu).
Badatelé v článku ještě dodávají, že kroužkování za sto let takovýto výsledek nepřineslo a je logické, že i v tomto velikostním zařazení ptáků se nyní opravdu konečně „pohnou ledy“. Je už jen otázkou času, kdy technika bude propracovanější a odolnější a výsledků bude přibývat.
Ikdyž nyní čekání na výsledek kroužkování tak trochu ztrácí na romantice – je dobře, že se rýsuje způsob, jak popsat na ptačích cestách místa značných ztrát a snažit se je zavčasu eliminovat. A k tomu tým anglických badatelů zejména směřoval.
P.S.:
        Pro mne to znamená, rychle se jít s těmi prvními nedočkavci rozloučit. Koukám na kalendář – zítra už tady nemusí být! To jsou ale věci! Takže by přeci jen pelichali ještě o něco rychleji, než jsem na jaře podezíral? No to je síla!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *