V první části byla sledována rýdovací pera, v druhé budeme diskutovat letky. A když letky – tak tedy ruční, ty mají v problematice určování slavíků zásadní význam. A stejně důležitou roli hrají v rozlišování hybridních jedinců.
Nejdále s oběma slavíky „došli“ zřejmě, obecně vzato, pánové: Stadie, Berger a zejména pak Joachim Becker, operující dlouhá léta v hybridní zóně u Frankfurtu nad Odrou. „Jeho křídla“ v schématu jsou až na drobné odlišnosti v způsobu poměřování 1.RL a VK velmi věrně vyjevena.
Měl-li bych dnes stanovit, co nejspolehlivějšího použít v determinaci slavíků (na co nejdříve koukám), pak je to 2. ruční letka. Je klíčová, ale …
Nelze odměřovat rozdíly vzdáleností vrcholu per paušálně, protože křídla mají prostě různé délky. Lze je vždy posuzovat v kontextu daného křídla. Hodnotit tedy daný poměr – k důležitým sousedním. Druhá vůči čtvrté – tak to je klíč pro slavíka tmavého, obecného a v kombinaci s vyhodnocením zúžení vnějšího praporu třetí či čtvrté ruční letky i pro hybridní jedince! Jistě i donekonečna připomínaná první ruční letka má velký význam, ale například u hybridních jedinců (alespoň mě známých – českých) bychom s ní nevystačili.
Ptáci jsou různí (sobě odlišní) – jako lidé. Přestože poměr letek v hrotu křídla slavíků mohou ovlivnit rozličné délky per, platit by tento znak měl. I proto, že byla zjištěna řada anomálií ve vývinu opeření, třeba samozřejmě nejprve při určování v ruce zjistit, zda jsou křídla k sobě stejné povahy. Pakliže ano, může začít „čtení z perutí“.
Nové poznatky, získané pokračujícím studiem opeření, pověsíme na tento blog také až v zimě, až nebude o čem psát. Je to další odkládané téma, ale bude tím propracované, a specializovanějším příchozím nabídne řadu poznatků z praxe. Vždyť hodnoceno již bylo tímto výzkumem nejméně půl tisíce křídel! A tam už se souvislosti přeci jen nějaké rýsují!
