Navzdory předpovědím počasí se nám Vítání ptačího zpěvu (1.5.) u Matrovic vydařilo. Šli jsme nádhernou krajinou s (převážně) nádhernými lidmi.
Slíbili jsme kroužkování slavíků a vyšlo při desátém ročníku skvěle! Kolega Tom chytil kompletní slavičí pár a tak jsme jej lidem představili.
Tahákem akce byly však divoké husy a my je viděli i slyšeli po celý čas. Z pěvců jsme chytili i zahraničního kroužkovance (OZZANO LL 32220) – „černohlávka“. Ukázali jsme tedy na něm, že kroužek ani po čase nevadí – i to, že se kroužkuje mnohde ve světě.
Natloukli jsme také plastiku na obsazený „čapí“ sloup, vychutnali čaj z meduňky a dobromysle, odměnili zasloužilé účastníky za plný počet vycházek a popřáli si výdrž do dalších let.
Je neuvěřitelné, že jsme za těch deset let ani jednou výrazněji nezmokli! Letos jsem ale měl pro přátele plné auto starých deštníků – krizový scénář. Nebylo jej však třeba. Vnímám to od krajiny, jako projev přízně a zůstávám pokorným …
