Zájmová oblast se nachází v SV části Mladoboleslavska, v trojúhelníku mezi městy Dolním Bousovem, Mladou Boleslaví a Mnichovým Hradištěm. Nejvýraznějším vodním tokem je zde řeka Jizera, s většími levostrannými přítoky Kněžmostkou a Klenicí. Krajina je „Polabského“ typu, s výškou kolem 250 metrů nad mořem. Nevelké lesy oblasti jsou s převahou listnaté, s občasným keřovitým lemem při okraji.
Slavík obecný zde obsazuje dva typy prostředí – sušší i vlhčí.
Do první skupiny například patří východní a jižní svahy přírodní rezervace Baba u Kosmonos, svahy Hor u Rohatska, ale také třeba mimoúrovňová křížení silnic, náležející k rychlostní komunikaci R 10 (Praha – Liberec).
Druhou skupinu představují zbytky lužních lesů, jako třeba bažantnice pod Starou Studénkou, pobřežní partie vodotečí a rybníků, zatopené lomy na písek, nebo hlínu.
Určitým kompromisem mezi těmito biotopy jsou křovité lemy cest, tratí a silnic, zarostlé zahrady a zpustlé průmyslové objekty, nebo parky.
Za dobu tří desítek let, kdy je slavík v oblasti zkoumán, jsou dobře patrny změny v krajině. Některé ku prospěchu, jiné ku zmaru. Kdybychom řekli, že slavík obecný miluje buřeň, ponechanou zcela svému osudu, nebyla by to pravda docela. Jakmile stromy vzrostou a podrost začne prosvítat a slábnout, slavíci zmizí. Velmi výhodné se jeví občasné zmlazování menších částí lokalit průklestem, jak je známe např. pod elektrovody či v okrajích silnic a tratí. V těchto prolukách slavík hned druhým, nebo třetím rokem ochotně zahnízdí a potravu sbírá v hrabance pod vzrostlými stromy.
Obecně lze říci, že v oblasti zhruba od 90. let minulého století druh stále ještě mírně přibývá. Vlivem nasycování příhodných míst hnízdními páry dochází v novém století k přelévání populace na Turnovsko podél Jizery.
