Z tisku

Výkaz zpětných hlášení v časopise Kroužkovatel nabídl po letech i jeden slavičí výsledek. Na Karvinsku byl v roce 2011 totiž chycen slavík obecný se španělským kroužkem. Už jsem si před nedávnem říkal: „Na Iberském poloostrově se slavíci docela kroužkují, nemůže přece jít jen o místní ptáky. Musí někteří pokračovat nahoru“. No prosím – a výsledek je tu!

Co by to bylo za slavičí blog, kdyby takovéto informace zůstaly bez povšimnutí. Pojďme se na to podívat zblízka a v širších souvislostech. Jen ještě pro pořádek – hlášení je záměrně zjednodušeno a pochází z časopisu Kroužkovatel č.14 (2012).

Tím, že byl slavík na Karvinsku chycen v příhodných datech opakovaně, ukazuje na hnízdiště. To je cenné, jde o českého slavíka – jinými slovy – příslušníka naší populace.

Okroužkován byl (podle souřadnic) na jihu poloostrova, v regionu Almeria, na mysu Gata. Koho napadlo, že jde o tutéž oblast, z které se na podzimním tahu před lety „odrazil nad vodu“ anglický slavík s geolokátorem, může si udělit pochvalu.

Především se zdá, že španělský region Almeria hraje významnou roli v migrační strategii (starších) slavíků obecných nejen z Anglie a nejen v podzimním přesunu do zimovišť. Ač nevíme u tohoto slezského slavíka v návratu do Evropy, jak se na mysu ocitl, můžeme si myslet, že podobně jako podzimní anglický, z cesty přes moře. Poloha mysu je velmi příhodná a zejména na podzim nutí ptáky přímo přes moře. Tahový neklid a u slavíků se zkušeností zakódovaný směr, brání vracet se z mysu nazpět a případně poté pokračovat jihozápadně k Gibraltaru. Na jaře pak za dobré viditelnosti jde prakticky o nejbližší pevninu (v severojižním pojetí) za vodní překážkou.

Připomenu (bylo již diskutováno), že jeden z dvou vyhodnocených anglických slavíků, se vydal nejprve východně přes „kanál“ do Evropy a podél pyrenejského masivu přešel až na východní pobřeží Španělska (vůbec tedy ne na jih k průlivu!). Druhý (s porušeným záznamem) zamířil do Portugalska a do představ nám zcela nezapadá. Ba, podporuje onu cestu k Gibraltaru.

Ať tak či onak, za vším stojí široký a „přátelský“ africký Atlas, který je etapovou metou nepochybně obrovského množství slavíků obecných a velmi pravděpodobně jej využil i diskutovaný slavíka ze Slezska.

Je velmi žádoucí, že slavík pochází ze samého východu republiky, onen „oblouk“ je tak potřebně vypouklý.

Ptát se, v souvislosti s právě napsaným, po tahovém předělu a zohlednit přitom i známé o jarním zkracování si cesty nadrženými migranty (Apeninský poloostrov?), by vydalo na samostatné zamyšlení docela jiné.

Nejnovější výsledek kroužkování u slavíka obecného je přinejmenším stejně důležitý jako ony jiné naše třeba z Atlasu! Ikdyž na zástih z Sahelu dál marně čekáme. Však blýská se na časy. Evropští badatelé se stále hlasitěji baví o potřebě chytat a kroužkovat právě v africkém Sahelu. Uvidíme.