…polovina března…
Zanedlouho se objeví v elektronické podobě na stránkách FK ČSO výsledek společného úsilí, směřujícího ke kritickému posouzení dosavadních hnízdění slavíka tmavého na území České republiky.
Během zimní přestávky jsem prostudoval materiál k zástihům a v spolupráci s komisí vydáme stanovisko. Ze všech ohlášení existuje jediné, o kterém lze prohlásit, že k hnízdění a dokonce vyhnízdění čistého páru slavíků tmavých s největší pravěpodobností došlo. Výsledek je z Moravy. Ostatní záznamy nemohou být uznány.
Nebude zatím, a ani se tak dříve nedělo, časté hnízdění slavíků tmavých u nás. Přestože zástihy v pokročilém jaru se každoročně objevují. Půjde v naprosté většině o pokusy mladých samců ST neznámého původu v příhodném či méně příhodném prostředí zahnízdit. Protože u nás nejde o tradiční hnízdiště, místa vybraná k toku ptáci nemají vyzkoušena a stává se, že zejména jarní voda (v podobě ok, jezírek či louží) brzy vyschne.
Dalšími místy opakovaných zpěvů jsou občas pobřeží rybníků s vrbinami (někdy doplněné i řidším rákosím), v jednom místním případě i olšina při potoku, dokonce též trní v lemu doubravy s potokem poblíž. Pták posléze buď z místa odletí anebo se zkříží se samicí příbuzného slavíka obecného. Protože jsou takovéto výskyty snáze zjistitelné, záznamů je poměrně dost.
Jiná situace nastává, zastaví-li se v prostředí samice ST. Že je takových hlášeno málo, je způsobeno jednak tím, že hnízdění je „nenápadné“ (zpívajícím je SO) i tím, že takový tvar páru je u nás vzácnějším.
Sám jsem byl svědkem jediné takové události, samice byla dvouletou, což odpovídá (stejně jako u samců) představě o nedokonalé vizi prvního životního hnízdění. I kolega Jarka K. chytil kdysi samici ST s nažinou na Podolí (MB) ve věku 2K. Jaký věk měla F z Bohdanečského rybníku (PB) /Polákův ostrov/ od Františka B. nevím. Byla snad též hnízdící.
Studiem výsledků od německých kolegů z míst křížení lze zjistit mnoho zajímavého třeba i to, že smíšené páry obou polarit hnízdily v prostředí nedaleko sebe a zjevně nestály o nápravu „chyby“. Ovšem – my nejsme hybridní zónou a u nás ST je přítomen řídce. I proto se na starých místech ptáci opakovaně spíše neobjevují. U kříženců-samců je situace jiná.
Revizí záznamů slavíků tmavých se podařilo vnést světlo do problematiky a vytvořit novou startovní čáru pro sledování druhu v naší krajině. Domníváme se, že za prokázané hnízdění úplného páru slavíka tmavého lze považovat stav, kdy ornitolog kroužkovatel odchytí oba partnery a bezpečně je určí (foto vítáno); terénní ornitolog situaci u hnízda nafotí tak, že oba partneři budou přítomni současně či postupně v případě, že budou od sebe odlišitelní.
Přes blog se na mne obrací někteří kolegové ze Slovenska, spolupráce je přátelská a některé tamní zástihy ST jsou z poměrně vysoké nadmořské výšky. Pomohou nám tyto signály objasnit výskyt „českých“(?) ST v našich horách či vrchovinách? Snad.
Slavičí blog je zde pro všechny, ať už v něm listují lidé odkudkoliv. Dál podrží obě tváře – odbornou i popularizující.
Nebyl nikdy vypraven pro zviditelňování autora, chce pomáhat pěvčímu fenoménu mezi lidi.
Půjdeme dál…
