Je poslední den roku dvou dvacítek. Blogeři uzavírají média k věrným, udělám to i já. Uteklo to, ale fňukat nemíním.
V ptačím parku u Klenice včera běžel znovu jakýsi prodloužený podzim. Procházím prostředí a nezdá se mi, že bude Silvestr a s ním výměna kalendáře.
Kvíčaly se drží kolem jablek, jejich hlavní proud je ale pryč. Zůstalo jich pár, anebo to jsou noví ptáci, to se bez kroužkování nepozná.
Červenka prohledává šípkové keře u jezírka, sýkory kočují podél cesty. Ukazuji dětem místa pod křovím, která mají rádi slavíci, a hned vysvětluji proč. Pak docela vysoko nad hlavou letí podivný pták „bez ocasu“, ve kterém rozpoznávám ledňáčka. V té výšce opravdu vypadá divně. Rybník mu zamrzl a k potápění není, musí směřovat na Klenici. Kdybych nosil dalekohled, je všechno snazší, já ale chodím spoustu let bez něj. Jsem takovým pozorovatelem „nakrátko“. Spoustu nevidím, to uznávám.
Hlava se zamýšlí nad proměnami. Jak vše je jiné teď – a co se tu děje po půlce prázdnin. Kdybych nezažil, neuvěřím. Čarování přírody. V novém roce nastoupím činnost usměrňující, každá hodina práce zde investovaná, má pro mne veliký smysl. Místa mám rád, jsou naše, když zatluču hřebík, zítra ho na místě najdu a nebude nikoho, kdo by kibicoval, že tam být neměl. Každý metr této pokusné plochy ukrývá tajemství. Koloběh životů, které na nás kašlou. Bez roušky, nakažlivě. Jsme jim ale jinak ukradení. Špehujeme-li však v zvědavosti, nechají nás. Nejsilněji ve mně visí příběhy z léta, noční chytání. Vlastně odchyt poslední, kdy bylo po prázdninách a já měl šanci okroužkovat posledního slavíka. Nechytil jsem ho, jako i před rokem. To bylo ještě na jiném místě. Mezi Bousovy. Letos jsem na té archeolokalitě už ani nechytal. Vše soustředil do parku a bude to častěji. Chci místo opravdu poznat a nechat se jím vést. Za jeho cyklů, přežívání. Odborníci varují před ztrátou druhové rozmanitosti na planetě. My uděláme vše, aby – kdo s námi chce být – tu možnost měl. Co krajina z rukávu vyloví, s přáteli uvítáme.
……………………………………………………………………………
Rok končí. Všem město na Klenici připravilo další díl příležitosti vyjít do přírody. Využijte ji a krom radosti z pohybu, z čistého vdechování, pouštějte k sobě i to – zkraje nenápadné – přírody dotýkání.
Buďte zdrávi.
