Jen si to představte: Narodíte se v májových kopřivách někde u křoví, rodiče vás směřují k osamostatnění – a vy to na prahu června uděláte. Pak se k vám už nikdo nemá, nikoho nezajímáte. Jediným rádcem se ustaví instinkt. Od prvního vlastního rozhodnutí tak začala spolupráce, kterou když zvládnete, předáte dalším.
Chutnají vám bezinky jako nic jiného, tak je v krajině vyhledáváte. Naučíte se sběru potravy po zemi v listí, obracet pokryv jak kosové, i po větvích kuliček jiných všelijakých, a pak tiché vedení vyláká nahoru. Uvidět krajinu jinak, o mnoho přehledněji. Prolétáte nemálo nocí a výlety budete prodlužovat i na několik desítek kilometrů. To se jednou setsakra hodí.
Jdou první rosy a noci chladnou. Den se podivně zkracuje a křídla to vidí. Z jednoho výletu už se tak nevrátíte a necháte hlavu vést. Letíte někam, letí i tušení jiní. Pod hvězdami se podobných druhů přesouvá dost. I slavíci staří. Jen o nich nevíte nic. Okolo nejsou, ani ti vaši nejznámější. Být ani nemohou, mají plány a úkoly své. Je to ale úplně jedno, sami jste na plavbě kapitánem i tím strojníkem. Pak už pod vámi hladina a přes ní dál. Několik přestávek a vlny jsou najednou z písku. I ony ale nakonec skončí, úplně konec nevidíte, však hlava to ví. A pak už se vybírá po zemi cizí nejlepší příležitost. Kde tělo zakotvit, kde Afriku žít. A je vás toho nápadu zase už víc.
Doma mrzne až praští, ale to vaše hlava netuší. K ničemu podobné nepotřebuje, a tak to nezná. Co bude zajímat, že až místo pobytu oslabí nabídku, bude dobré se posunout jinam. Třeba i daleko, ale ku prospěchu. A pak? Pak už se odletí v nabrané kondici znovu zas „někam“. Nazpátek. Když všechno dopadne a tělo vydrží s nemnoha přestávkami, budou se na konci hodit ty obrazy z tenkrát, zapamatovaného domova. Kde mnohde se dávno už zpívá, protože zkušení byli rychlejší. To příštím rokem bude i vaše. Jen vydržet!
Teď o vás nikde už nestojí, zpívání do noci je skoro zbytečné. Čas letí jak letěl vždycky a kdo tu věc nebere vážně, bude se divit. Což je případ i váš. Byli jste neúspěšní, peří z vás poprvé začíná opadávat, je konec nadějí. Hlava to totiž už zase věděla dřív a čas raději neztrácela. Chystá vás zase už pryč posílením letu-schopnosti. Stojíte starší a zkušení, ono to půjde…
