V rachotu plechové rolety obchodník hákem zavírá krám. Tak nějak se dá vidět závěr sezóny kroužkování. Všechno má spočítáno, s prázdnou nevyšel.
Kdybych měl říct, čím byla sezóna zajímavá, vydrželi bychom s tím do Silvestra. Hned jsem tím tedy vyzradil důvod, který člověka v konání drží. Naplňující, prospěšné, uklidňující – a snad i návodné, o to se pilně snažím.
Jedním z moc pěkných momentů, stočíme-li pozornost na rýžovnici kontrolních sběrů, jsou setkání se slavíky, prve okroužkovanými v hnízdech či ve věku raného mládí, kdy příslušnost k místu je stále zcela jasná. Tato setkání mají až dojemný rozměr, kdy zjišťujete, že aktér si vede na výbornou. Na jeho rozběhu drží svůj podíl rodiče, volba pro hnízdo, jejich opatrnost a samo sebou i štěstí. To všechno proběhlo a teď máte před sebou borce, který už za moment bude pokračovat. Jen co mu vezmete míry a pogratulujete.
Pověřovatel vždycky dbal na přednostní značení mláďat. A je to pochopitelné. O takovém jedinci víme přeci jen víc. Dokonce i věk mu lze spočítat poměrně dopodrobna. Věrnost či nevěrnost místu narození v čase postupném, i to je velice cenný doběr. Kroužek je prostě nachystán investici do jeho pořízení vrátit. A řeknu vám – někdy je to síla!
Za letních odchytů o prázdninách v noci si pokaždé říkám, které že z mláďat se podaří načapat tady na potulce. Jak roky jdou, snad se i míhají, nebyl jediný prázdný. Ten den žádnou ze sezón dodneška nevynechal. I proto, aby člověk mohl užasnout. Když ví, kolik obtíží provází právě hnízdiče „přízemní“. I proto se slavíci z hnízda rozbíhají ještě nevzletní. Na dvanáctém, třináctém dnu padají z domu. Zhyne-li některý, jiný se pokusí přežít. A nebývá vyhráno ani pak, když křídla už k bezpečí tělo mohou odletem popostrčit. Kolik jen potkávám slavíků s probraným peřím. Kdy vytrhnout ze spárů se šťastlivci podařilo. Životní zkušenost, která se pamatuje a ve výsledku velice hodí.
