Jak jde ku konci kalendáře, na některých místech je pěkným zvykem přát do nového roku. A proč nenapsat, že bývám mezi oslovenými a velice rád na světlo věty naděje přivádím. Může to být odvislé od mého věku, i když v Rusku jsem nebyl, může to být i tím, že jsem literárně znám. A chodí k tomu i zpětné vazby od lidí.
Tak i letos už vybíhám v noci zpod peřiny a lovím po šuplíku tužku k poznámkám. Jinak to nejde, ráno by bylo „hluché“. Vždycky má slova směřují k lidem, ale i jejich krajině. To nikdy neošidím. Tím se pak mezi ostatními i liším, tou krajinou. Mám to v životě dohromady a jestli mám cítit se na cestě v radosti, nebude nikdy jinak.
A ještě jsem nenapsal, že bývá mi pokaždé velikou ctí, když věty ode mne jsou volány do času natolik honosného. Rád potom přijímám i vyznání ostatních, kteří vedle mne stáli v adresářích a já jejich jména neznal.
Ať máme příjemné obrázky na těch nejpevnějších skobách. Ať se vše mizerné včas klidí z našich cest.
Vážený pane Kverku, děkujeme za pěkná milá slova. Rádi bychom k přání lidem i krajině připojili malý skutek. I v tento čas se dají sázet růže, máme pro Slavičí háj připraveny odrůdy např. R. hugnis, R. rugotida, R. centifolia a R multiflora. Rádi bychom je tam po poradě s Vámi vysadili. Jednoduchými květy budou podporovat přírodní charakter a šípky v podzimní čas zpestří opeřencům jídelníček. Měl byste někdy čas tam společně zajet?
Zdravím vás po čase, vážení zahradníci.
V slavičím parku teď poběží tedy jedna milá událost za druhou. Míří do něho zeměměřič a to je vždy velmi příjemné. Pro záměr samý, pro nás. Bude se totiž růst.
No a právě nejspíše na nový segment bychom růže směřovali.
Je velmi sympatické, že prostě držíte slovo. Ale rozhodně se za květy vyrovnáme. Já s tím tak počítám od doby, co jsme o tom mluvili.
Poradím se s kolegy a ozvu se brzy. Ten nápad je velice milý. Slavík a růže. Spojení slov, které dávno svět zná.
Děkuji zatím.
Pavel Kverek