Zatím letní projekt nekončí, vlnící se studená fronta přelety zastavila, ale změna je na obzoru. I tak jde o nesmírně cenné odchyty, kterých mnoho nemám. Je potřeba odtrpět i takové.
Dnes se chytalo nakonec v dešti, ale pokus lze uznat regulérním, hrát se od půlnoci dalo. Mírný déšť přišel až s rozedněním. Chtěl jsem dochytit necelých dvacet slavíků pro kulatý počet letošní akce, on ale bude nakonec víc než kulatý, připočtu-li slavíky tmavé, což běžně nedělám. Nadto by se jednalo spíše o kosmetickou věc, na počtech chycených nelpím, některé jsem během let rozdal, jiné pořizoval pro zvláštní projekt vědeckého týmu.
Letošní rok, jak mám signály, vylákal do terénu se slavičími sítěmi více kroužkovatelů, přesně to bylo záměrem II. dílu návodů a taktik, otištěného v klubovém periodiku. III. díl už nejspíš nebude, vše podstatné je na papíře, doplňky se rodí loudavě. A i ty třeba poctivě ověřovat, nejlépe stylem vlastním. Abych však přeci jen řekl více už teď, obrovský a velmi čerstvý posun v bádání přineslo přenastavení letních slavíků do skupin – potulkáři versus tahoví. Samozřejmě s uvědoměním si, že i potulkář se v čase stává tahovým. Rozdělení je pro další vnímání problematiky letních slavičích pohybů v noci zásadní, kdy rozdíly v chování jsou klíčem.
Dnešní noc má být ještě o stupeň deštivější, žádný narychlo vypravený přejezd do parku už nechystám.
