……….. A soubor kroužkovacích výsledků za loni doběhlou sezónu je tradičně pestrý. Časopis potřebný těm, co je ptačí migrace baví. Zúžím, oproti posledně avizovanému, hledání pouze na pěvce. Osekám dále na slavíky – a přesto, že největší událost je pěkně překryta nenápadností u slavíka tmavého, nepůjdeme ani tam. Podíváme se za jedním modráčkem (v sloupku hned prvním).
Pták z výsypek mi připomněl svým „kroužkem z cesty“ místo mých začátků s chytáním a taky fiktivní cestu hrdiny slavičí knížky. Ano, Bolle di Magadino v Alpách, nad ohromných jezerem, co vylisoval led. Stéká k němu (krom jiných) řeka Ticino a my ji známe z mnoha a mnoha hlášení po kartách. Létají tudy rákosní strnadi, pěvušky a mnoho jiných. Diskutovaný modrák velehorskou rýhou zpátky proletoval sedmého dubna (datum okroužkování). My známe výsledky spíše z podzimu, ale místo funguje opravdu v obou směrech. Musel tudy proletět i obecný slavík ze Studénky, co dostal jarní kroužek chvíli před tím dole v rezervaci, na břehu jezera. Říká se terénnímu trychtýři „Jižní brána do Alp“ a ptáci to v migračních návodech mezigeneračně předávají. Jde o zastávku Jižní cesty (dovolím si užít velké písmeno).
Modráčci si vůbec k Česku – tam i zpět – dělají, co chtějí. Migrují v širokém vějíři, už v tomto čísle vypsaných šest výsledků to jasně říká. A mladý/starý, u tohoto slavíka je to jedno.
Začtěte se o svátcích do KROUŽKOVATELe opravdu naplno, datový soubor je tradičně velmi výživný.
