Blog včera zaznamenal nejvyšší letošní návštěvnost. Je radost psát pro tolik lidí. Buďte pozdraveni.
Zdá se, jako by první vlna slavíků byla doma. Pro vaši představu, vychází to zhruba na každé desáté hnízdiště. Ne, že by se chytáním nedaly objevovat věci a schytávat třeba i slavíky průtažné, ale čas bude potřeba k zmonitorování hnízdišť kompletnímu. Proto je dobré nechat ptáky „nalítat“, a objet hnízdiště potom. Až budou zpívat. To už budou mnohde přítomny i samičky, a takové kroužkování je nejefektivnější. Vy ale, pokud byste chtěli svá pozorování slavíků ověřit či diskutovat, piště na blog či mailem soukromě. Vyřídíme vše.
Hlásíte vlaštovky, návraty k vám do hnízd. Mnozí to prožíváte možná víc, než já slavíky a moc vám to přeji. Věřte, i mě to posiluje, hodí se mi poznávat podobné. Příroda je pro velikým parťákem a pomáháme si vzájemně.
Vrátili se čápi na obě podložky – bousovskou, kněžmostskou, a vlastně i ke Koprníku. Jen v Matrovicích nejsou, jak jsem včera zjistil, a nejsou ve Střehomi. Věc je složitější…
Jaro nemůže za naše problémy, tak jej vítejme dál srdečně. Nekončeme ani tak příšernou zprávou, že Klenice je už zase skoro bez vody. A to je duben! Pojďme se rozloučit zjištěním, že bělásci řeřichoví a žluťásci řešetlákoví i letos ještě houževnatě ozdobují dny návratu slavíků. Jde o obrázek z mládí a drží se, jako jejich krajina.
Buďte v pohodě, půjde-li to.
Posílám Slavičí háj. Kvete, co umí. Odpracoval jsem tam jeden předchozí slunečný den.
