Opravy knihy

Začneme u slavíka obecného – hned nahoře, u grafu pelichání. Pro červen tam záznam není ani u mladých ani u dospělých, my si jej doplníme klidně už od půlky měsíce. Pelichání jsem se věnoval víc jak deset let a zmíněný poznatek je důležitý pro mnohé další.

Do odstavce Podklady doplníme k pelichání mladých poznatek (platí též u modráčků) – loketní krovky může mladý pták za určitých okolností vyměnit v celé křídelní řadě! Jsou to velmi důležité věci a důkazy pro tvrzení mám. Pak tedy neplatí v odstavci Opeření tohoročních ptáků údaj, že „všichni ptáci mají rozhraní pelichání“. U adultů neplatí (v Podkladech), že je úplné pelichání ukončeno do začátku tahu, poznatky zejména z nočních odchytů jasně říkají, že to tak nemusí být a není. V odstavci Opeření adultů je sice stále možno v knize napsat, že jsou velké krovky beze skvrn, ale veliký pozor na jejich zbarvení! V tmavém šatu za odletu mají mnohá pera výrazné a barevně odlišné krajové obloukovité lemy, které se skvrnkám podobají. U kolonky Určování na jaře je třeba dodat k větě: „Na jaře je opeření často dosud podivuhodně málo opotřebené a jsou ještě dobře patrné světlé špičky nepřepelichaných VK u loňských ptáků“, že platí pouze její první část. Kdo sleduje křídla juvenilů po vyhnízdění, ví, že právě skvrnění ve špičkách je značně proměnlivé a k naší pozdější smůle znak vyslabuje směrem ke středu křídla. Zatímco tedy krovky za půlkou řady blíž tělu mají skvrnění většinou ucházející, směrem ke středu křídla (a to jsou bohužel ty, které zůstanou zachovány do jara a dál) je často téměř neznatelné. Dále pak, kdo nezná práci se „strukturou praporu“ prvního peří, tento „znak“ mu na jaře nepomůže! Pro rozlišení věku jsou úkazy ovšem ještě jiné, zazněly v podzimním referátu, a přinese je jarní časopis Kroužkovatel.

V odstavci Určování pohlaví je v klíči napsáno: „Podle opeření není možné“. To se opisuje už od dob Jirsíka, podařilo se postoupit dál. Když vás budu chtít do jednoho poštvat proti sobě, napíšu, že nejspolehlivěji na podzimním tahu se pohlaví odliší podle chování (u sítě) kolem přehrávky. To je ovšem nepublikovatelné, samce lze většinou spolehlivě vyčlenit podle délky rýdováku, křídla i šířky praporů RP. Jen málo je samic, které onu praxi mohou svým vzhledem pokazit.

Pro slavíka tmavého (na předchozí stránce) platí připomínky stejné. Pneumatizace lebky, kterou lze na pozdním odletu (konec srpna) ještě použít, je komplikována častou „šupinatostí“ kůže, pod kterou není osifikace vidět.  

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *