Čím dál víc se i v ornitologii prosazuje toto anglické podstatné jméno. „Charakteristický dojem“ či tak nějak jej lze vnímat v prostředí přírodovědy. Kdybyste zabrousili mezi kroužkovatele v rákosí a trefili punkt živější, kde se u chycených opeřenců ještě diskutuje, tam byste mohli slyšet i terénní obdobu nad sobě podobnými rákosníky: „poznám je podle ksichtu“. Spíše, než podivovat se nad mluvou zapálenců, bylo by dobré jim do ruky nakouknout a nechat si obrat vyložit. V určovacích klíčích taková moudra nenajdete, slovy ta podoba zachytit nejde. Prostě se podíváte, praxe pod vlasy zavibruje a rozhodnete „na první dobrou“.
Máme úvod, pojďme k nadpisu a přes něj hned dál.
Slavíci! Dá se tam tedy také spoléhat na první dojem? A mezidruhově – klidně to řekněme – určovat je podle ksichtu? Budete překvapeni, dá! Kdyby mi někdo z přepravního pytlíku ukázal pouze hlavu slavíka a chtěl výsledek, verdikt by byl rychlý. Tmavý, nebo obecný? Práci to nedá a představte si – zpozornět byste měli i v případě křížence! Máte-li zkušenost a odchytáno, zastaví vás to hned. Slavíku obecnému se totiž takový pták moc nepodobá. Ano, promluvil jizz a vy jste zopatrněli.
Kdybyste na následujících obrazech neprohlédli a vzdali to, řeknu radši hned, že ani fotky nejsou to pravé, třeba vidět naživo. Tak do toho!
Prvním je slavík obecný.
Druhým slavík tmavý.
Třetím přímý kříženec (potomek druhově odlišných rodičů).
Kdo v tom nic nenašel, nezoufejte. Příští text se bude už věnovat blížícímu se jubileu. Příští rok bude čtyřicátým (v létě) od doby, kdy jsem se stal členem ČSOS (dnes ČSO).
