Bojíte se o stromy? O vodu v podzemí či nahoře v řekách? Vyjděte ven a doufejme spolu. Dnes se to možná stane. Kněžmost neztmavl jen nastupujícím večerem, ale též oblačností. Pěkně olověnou. Kéž by! Říkám si nad poloprázdným jezírkem mnoha tajemností a zapojuji do akce napájecí systém z přespádovaného okapu.
Nedám silnici a přeháňkovým vlnám na asfaltu už ani kapku. Vodu zadržující stavbu jsem pořídil z vlastních prostředků ještě v čase, kdy nebyly nachystány dotační hromádky. To mi radost nekazí, spoléhám se v životě víc na sebe. Tak to bylo i se Slavičím hájem. Je to mile svobodnější.
Jsem pokorný k Zemi a beru i její hrozby odevzdaně. Chováme se k vodě hnusně? Trpme tedy – a budeme ještě víc! Než se nám po hlavách porozsvěcí.
Sucha mi nastavila i nevídaný pokus ve výzkumu slavíků. Pro ty, kteří volí hnízdiště sušší, je současný stav nepříjemný. Půda je pod hrabankou vyprahlá, takřka bez hmyzu. A teď ho podle sdílených mezigeneračních scénářů mělo být nejvíc! Proces pelichání energie odčerpává vrchovatě. Slavík patří k pěvcům s nejrychlejším výměnným sledem v našich zeměpisných šířkách. Někteří doplňují stravu plody střemchy či ostružinami, u dospělých to jinak časté nebývá během pohnízdního přepeřování. Ostatní netrpělivě spolu se mnou vzhlíží k obloze. Dnes se to možná stane!
Na Horách – v náhorní plošině jílovitého povrchu, je zem rozpraskaná opravdu do hloubky. Je to zas fajn během lijáků kvůli zasakování. I tam se čeká na vodu, dovedu si to představit. Dnes se to možná stane!
Bílí čápi už postávají na mladých nohách a okukují křídla. Moc bych si přál, až přijdou hlášené deště, aby na našich hnízdech tady po okolí mladí vše přestáli bez úhony. Aby k nám sice pořádně napršelo, ale aby čas nepřišel nadlouho chladný. Vždyť vlaštovky potřebují z letošní naděje urvat, co se dá!
Koukal jsem před chvilkou, předpověď nezměnili. Dnes se to možná stane!
