Slavík v letošním pořadníku číslo 118 je ptákem, který opět nečekaně narušil poklidné chytání samců.
V podregionu Bakovsko na lokalitě Horka jsem nebyl patnáct let. Myslím si, že tam už slavíci nebudou, prostředí zestárlo a prosvětlilo. Mezi slivoněmi samá tráva a to je zle. A přeci mne to tam vytáhlo, a přeci v kraji křovin jeden zareagoval. Volil jsem síť. Chování měl divné, ale nakonec se povedlo. Divit jsem se nestačil, měl kroužek. Co na mne vzkřikl doma archív, nečekal jsem. Tento slavík je dalším kamínkem do mozaiky poznávání letního tahu a předodletové potulky mladých!
O prázdninách roku 2016 se podařilo zjistit, jak slavíky v noci, a zejména po ní, nachytat. Vzniklo na Žehuni a odzkoušelo doma ve Slavičím háji.
27. srpna toho léta jsem měl šťastnou ruku. Pták na fotce z těch časů je dnešním chyceným.
Najdu odpověď na to, co se děje na prázdninové obloze mezi slavíky. Dovedu ta křídla roztřídit, dnešní výsledek je skvělý.
Zažil jsem situaci, která mne zkraje vylekala, a pak rozesmála. Dokopal jsem motyčkou zrcadlo a s nohama stále rozkročenýma jsem zaktivoval zvukovou podporu. Mazaný slavík patřil k tichým, a než jsem odzkoušel dvakrát proklouznutí kolíčku nanečisto, s hlasitým frčením mi volně pátravě prolétl mezi nohama a sedl vedle k topolu. Nešlo uvěřit. Potřeboval jsem zmizet a tím ho vyplašil. Chytil se za chviličku. Klika asi byla, že jsem byl zeleně splývavý a statický v té chvíli. Přiletěl vyschlým příkopem a zabočil hned za hlasem v křoví. Moji přítomnost nijak neřešil.