Za dalším z příběhů

Příroda.

Kdepak, nedám na ni dopustit a chtěl bych si nabrat víc. Rozdává, tak ještě víc! Učit se z ní ještě rychle dnes, zítra a rád bych v lavici usedl i za rok, pokud to půjde.

Než vás vezmu pod dva motýlí keře do zahrady za toho příznivě slunečného dne, řeknu, že jsem si posledně vzpomněl. Díval jsem se do vody „Továrňáku“ kde jsem koupal udice jako kluk. A pak jsem na to přišel, vždyť já jsem se naučil dívat a obdivovat tehdy s navijákem v ruce a právě tady! Co všechno lze ve chvilce uvidět, co zažít, čemu se přiučit, čím obarvit tu chviličku života.

Pojďme do zahrady.

Vzal jsem si tam původně práci, studuji totiž všechny dostupné tabulky tukových ptačích zásob, co kde pro kroužkovatele vyšly. Moc spolu „nemluví“ to se dalo čekat. Jak je pak vzájemně porovnávat?

Ani jsem toho moc nepročetl, kolem motýlích keřů to vonělo a žilo třepetáním. Letos je motýlí rok, ale kdo všechno dokáže přiletět za opojením je až neskutečné.

Nebude to ale pohádkový příběh, tak to v přírodě nechodí.

Otakárků ovocných je letos víc v této době (letní generace) než fenyklových. Nakonec bude ten „z kopru a mrkve“ vzácnější. To snad není možné!

Ovocní přilétli čtyři a to jsem ještě neviděl ten karambol v trávě…

Kvete dům, tedy jeho fasáda a to je šílenství šílené.

Bzukot včel v loubincích a za nimi přilétají loupeživí sršni. Přepadají medáky a konzumují. A přitom útočí i na motýly. Bohužel. Moc to ovlivnit nejde. Jedná se o několik dnů, než loubince opylí a vše se přelomí k zrání. Pak zmizí i sršni.

Lidé musí být kolem opatrní, je to daň za skvostný pocit v žáru usínat na celtě za zelenou oponou na balkóně a prostrkovat zrak ke hvězdám skrze uklidňující potichlé listoví.

Žijete Kněžmost, on o vás neví…

Tady jsou obrázky a zítra už nejspíš vyjdeme do terénu za doutnajícím slavičím létem.

Samička otakárka ovocného už s čerstvě otrhanými křídly.

Ještě jeden „Podalirius“.

A tady hodovní stůl sršně.

Krom baboček admirálů, kopřivových, bodlákových a pavích ok, bělásků zelných i řepových a z baboček ještě perleťovce stříbropáska i tato vzácná návštěva! Denní lišaj – dlouhozobka zimolezová. Dlohozobka svízelová (ta častá) tu byla včera.

Ovšem tato je radostí nade všechny!

A ještě třeba alespoň otakárka fenyklového…