V přírodě teď běží čas, kdy je slavíků pocitově nejvíc. V oblastech výskytu zpívají odevšud. A hned stranou se ozývá další! Ani křoví tam pro něho pořádné není. Ano, tak to je a dokonce i tady je slavíků dost. Těmi, kteří způsobují pocit nadpočetnosti, jsou mladí ptáci. Loňští. To se ale kolem půlky máje změní.
Ze zajímavějších pokusů třeba zmínit návštěvu Baby u Horních Stakor, kde byla šance, že by se mohl vrátit slavík s italským kroužkem. Nevrátil. Nejspíše.
Vyzkoušen byl celonoční odchyt v Slavičím háji za pomoci výkonné přehrávací aparatury, noční tah pod čistou oblohou však zřejmě neprobíhal. Chytil se pouze drobný netopýr. Ale je potřeba uznat, že místní slavíci prozpívali celou noc.
V Kněžmostě se z mlýnské zahrady slavík ozval 2. května, pak bylo ticho a 8. května se ozval zpěv jiný. Ten s přestávkami je slyšet dodnes, tak uvidíme.
Ve středu startuje expedice 2016, s konkrétními úkoly. Jen mám strach o počasí. V dopisování bude tedy menší výpadek. Zas ovšem přivezu téma! Stále se snažím poznávat slavíky tmavé v hnízdním prostředí. Tady u nás příležitost není, pokud ano, jde o náhodu a vždy o smíšený pár.
Slavíci tmaví jsou jiní opravdu v mnohém. V biotopových nárocích, v opatřování potravy, v pojetí zpěvu i vzhledem samotným. I v příletech ze zimovišť – taky docela jiných. A jsou nám vzácnější, přeci jen tady v Česku jich moc není. A hlavně můžu na vlastní kůži zažívat, co psáno z Němec. Slyšet od řeky z vyšších partií lahodný a elegantní zpěv slavíka obecného a od říční hladiny z vrbin rachtavý a rozvleklý zpěv slavíka tmavého, oba současně. To je zážitek nadevšechno a lze jej pořídit pouze v hybridních zónách.
Krom úkolů zadaných mám i osobní, chtěl bych více proniknout do života právě slavíků tmavých, budou teprve přilétat (jejich hlavní vlna), je tedy čas.
