Slávik červienka

Žádné komentáře u textu s názvem Slávik červienka
A nebo červienka obyčajná či krovinná. Tak to je Erithacus rubecula v slovenské ornitologii, naše červenka. Teď je máme v krajině všude. Táhnou.
Určitě jste se s nimi potkali v zahradě. Jsou důvěřivé, působí mile. Hodilo se mi, vidět je táhnout v noci. Jak se chovají, kolik jich může být! Na všech horských odchytech jsem to zažil, bez výjimky. Druh tam bývá nejpočetnějším.
Najdu vám fotku z toho tahu, abyste si dovedli představit, jak takový letec v noci vypadá. Tady je.
Architektonický zážitek – baráky vpité do zahrady. Využívá se při tom odrazu okolního prostředí v zrcadlícím se plášti budovy. Přijde vám, že tam ten dům vůbec není. Tak to je ten největší masakr pro ptáky! Ještě že bývá kolem dost koček, které pomýlence však odklidí obyvatelům z očí. Teď, teď makají na plné obrátky!
Nemají to táhnoucí ptáci lehké.
Dříve, když ještě nebylo kroužkování tak rozvinuté, myslel jsem si, že skoro všichni ptáci na podzimním tahu jsou mladí. Není to tak, dneska to víme. Znaky na peří křídel červenek klamou, musí se to opravdu znát a pořád u dalších ověřovat. A pořád se učit. „Juvenilní“ skvrnění vrchních krovek není vždy juvenilní. A třeba hledat i jiné úkazy, podpůrné.
Červenek, navzdory ztrátám, musí být v přírodě ohromné množství. Zvláště od nás na sever. Kdyby tak člověk věděl o každé té jedné, kde se narodila či kde hnízdila, jaký že „měla rok“, to bych si přál. Vždycky jsem si tohle přál, vidět až tam a být s opeřenci tak nějak déle, než jen při kroužkování. Každý jeden dotýkaný, je právě tím impulsem k zamýšlení – tedy pro mne. V sobě jsem to měl, ale zesílilo to se slavíky. Tam to je vlastně příběh na příběh. A tím se stalo, že pro život to nemám už jen jako kroužkování, spíš setkáváním. Samozřejmě, že každou chvíli myslím na ty, kteří s kroužkem z toho setkání někde teď letí, odpočívají před cestou, anebo po ní. Anebo zas jiní, hrdě se zkouší udržet v místě domova za každou cenu. Až to třeba nevyjde a pak za určitých okolností právě kroužek ten příběh pro nás dopoví. Tak takhle nějak to je, podchytil jsem doufám rozměry oba.
Opracováváte-li teď někde zahrádku, rubáte-li v lese dřevo, vláčíte-li vzdušný košík po houbařských místech či sedíte nad pruty – všude máte příležitost potkat červenku. Nebojí se a často čeká, co z toho setkání „kápne“. Sletuje pomalu pod rýč, přede při tom příjemným hlasem kolovrátku, pne ve vzpřímeném postoji srdíčkovitou hruď.
Velkýma očima sleduje okolí. A v noci, v noci asi zas popoletí. Tak, jak jsme si nahoře obrázkem ukázali.
Poznámka:
Abych nepsal jen obecně o ptáčcích, pojednám večer o zástihu slovenské červenky (tedy spíše jen červenky se slovenským kroužkem, je to jistější, z vědeckého pohledu) na punktu v Jeseníkách. Výsledek si rozebereme.
Erithacus rubecula
24.09.2009 f.g. M Piešťany, Slovensko
28.10.2011 +1K Červenohorské sedlo, ČR
Kontrola této červenky je velmi pěkným výsledkem a kdyby jiný už žádný, tento ukazuje na nepominutelný přínost chytání v sedle Jeseníků. Za pravdu mi dají všichni, kdo stále ještě vidí podstatu kroužkování v možnosti bádat nad jeho výsledky.
Vítanou náhodou je roční doba okroužkování ptáka i kontroly. Je to podzim v čase tahu. Další plus je v poměrně dlouhém mezidobí mezi okroužkováním a kontrolním odchytem. A samozřejmě cenná jsou obě místa odchytu červenky. Víc toho u hlášení není, klíčové indicie však máme. Co s tím?
Na stejném webu, ve stejném výkazu najdeme k vytvoření si představy o průtahu červenek početně informací.
Třeba se ukazuje, že ptáci pokračují dál na cestě do Alp a zimují ve Středomoří v rozptylu od jihu po jihozápad (ve vztahu k sedlu). Původ ptáků se zatím nepodařilo rozkrýt, protože výsledek z Estonska, Litvy i Švédska již bohužel spadají do doby tahu. Přesto z nich lze vyčíst třeba, že pták jako mladý letí dřív a jako starší zpravidla později. Některý starší dokonce daleko netáhne, pták nalezený následující zimu na Silvestra zabitý o sklo v Německu to dokazuje.
Diskutovaná červenka se slovenským kroužkem byla v čase kroužkování dle mého na své první cestě do zimoviště a v roce 10 nejen že táhla zřejmě již později a v roce 11 pak zcela jistě, ale volila i jinou cestu horami. Pokud byla skandinávská, tedy kratší.
Kroužkovací výsledky ze sedla u červenek dále ukazují, jak výraznou měrou se na jejich úhynech podílejí kočky a rovněž prosklené plochy. Samozřejmě v některých destinacích je docela možné, že přetrvávající chytání pro kuchyňské účely a k němu však navázaná „zvědavost“, je zamaskována „nálezem“ červenky uhynulé.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

css.php