Kdyby jich bylo!

Žádné komentáře u textu s názvem Kdyby jich bylo!
Vkládám téma jiné, než přijdou snímky ze Záhoří. Tohle je též aktuální, pořídil jsem to před chvílí.
Zvoláním v nadpise mám na mysli cenné objevy.
Na každý čekám dlouho, někdy se na to už paní Náhoda asi nemůže dívat a vstoupí do toho. Jako před chvílí…
Nad Koprníkem visel mrak od rána. Ne že bych se netěšil na déšť, který u nás chybí, ale já se chystal do terénu.
Za chvíli už jsem na hrázi Býčinského rybníku. Už jsem si chystal aparaturu a pak se musel schovat. Začalo pršet. Bezděz byl jak bubák, vypadalo to nadlouho, ale neslevil jsem. Tak dlouho jsem nebyl venku, že dnes to nevzdám!
Dno starého rybníku, zarostlé a osázené před pár lety je famózním pelichaništěm, samozřejmě, že zjara i hnízdištěm. Tradičním.
„Zahrál“ jsem kratičce speciální „pelichací sestavu“ a jak málo slyším, stejně jsem zprkeněl na asfaltu. Po ptáčnicku by se řeklo: černej slavík! Není pravda, jak se místy píše, že se ti dva rezaví příbuzní liší jen zpěvem. Liší se všemi hlasovými projevy, jen je potřeba se je naučit znát. A když už jsem o to zavadil, právě že zpěvem se „naši“ zas tak moc někdy neliší. Ale hlasy kontaktní, to už je jiná káva!
Ještě že oslabený déšť zatím neodcházel, pod vrbou jsem měl čas dostávat se z objevu: Je-li dneska pětadvacet, to přeci nebude pták na tahu! Starý by to nestih´s pelicháním, mladí mají taky ještě chvilku.
Košili jsem měl od deště mokrou svrchu, od přemýšlení zpocenou zevnitř. Déšť se ale pak už se mnou nemazal a končil.
O způsobech chytání na stránce nepíšu, není to podstatné, ale potom jsem už pod prvním slunečním paprskem držel v ruce tmavého slavíka.
A zkrátím to definitivně – jedná se pro naši ornitologii o třetí doložený důkaz pelichání. První Orlické Záhoří, druhý Dolní Bousov a třetí tento nádherný uherský slavík od Kněžmostu.
Přeci jen poznámku pro zájemce: Napsat jsem musel kat. „+1K“ po jistotě. Moc se s tím u nás nesetkáváme u této skupiny, pelichající před odletem doma, proto se to moc neřeší. Tedy – mohl by být samozřejmě loňský (přepelicháním již bez znaků), ale nebude. Všechno mluví pro zkušeného zpěváka, co v místě dělal, těžko říct, ve vztahu k lokalitě mám letos „mínus“. Krásné spodní ocasní krovky, krásná hruď, křídlo v normě, 1. letka jakž takž, učebnicová skladba letek vrcholu křídla včetně „zúžení“, běhák překvapivě krátký (pták nízký postavou /pro gurmány: 26,5mm/ ).
Štěstí je potřeba pravidelně, ovšem tady bylo hlavně v tom, že slavík by v místě s největší pravděpodobností zanedlouho už nebyl. Proces výměny peří končil. Tedy skončí zítra (doroste 3.-5. LL a několik drobných krovek rubu křídla). Taková klika!
Pořídil jsem tím ve chvilce nůši nových poznatků, protože u těchto ptáků v podmínkách republiky je snad každý pohled do peří objevem.
Co slavík předvedl pak když jsem ho pustil ukazuje, jak slavíci tmaví (pravděpodobně) jsou teritoriálními po celý čas pobytu doma.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *